Dnes jsem se vydala s bratrem do městečka. Už to bylo dlouho, co jsem tu nebyla. Škola byla zavřená, kvůli zmizení Amy, osoby, které jsem nejvíce věřila. Jen co jsme prošli bránou, zůstali jsme opařeně stát. Nebylo tu to tak barevné a plné života jako vždy, dokonce jsem neviděla žádnou živou lidskou dušičku. Krys tu ale bylo dost. Všechny stánky byly naruby, jakokdyby tu proběhlo stádo buvolů. Okna a dveře byly zakryté dřevěnými příčky a některé okna byly dokonce zazděné.
,,Co se to tu stalo?" ptala jsem se vystrašeně. Vždy jsem si pamatovala na městečko plné smíchu a radosti, nikdy by mě ani nenapadlo, že by to tu mohlo vypadat takhle.
,,To růže," ozvalo se před námi a my jsme tam hned stočily zrak. Stála tam osoba, celá dolámaná. Dívala se do země, ale když k ní bratr přiběhl, aby ji podepřel, pohled k nám zvedla.
,,Amy?!" vykřikla jsem a hned k ní přiběhla a objala jí.
,,Co se stalo?"
~,,Růže uvadají..."~
ČTEŠ
Roses
Krótkie OpowiadaniaRůže... Proč je ve všem tato rostlina? Je něčím výjimečná, něčím magická? Všichni o ní mluví a já nevím co se děje. Kdy jsem se ke světu tak uzavřela? ××× Stal jsem se zbloudilým a jediná možnost byla svést ji z cesty taky.
