,,O čem to mluvíš?" ptala jsem se jí se slzami v očích.
Už na mě všechno dopadlo, nemohla jsem takhle dál. Spadla jsem na zem. Už jsem byla unavená.
,,Dalio!" Bratr se ke mě zohl a zvedl mi hlavu.
~,,Nechce ti ublížit, neboj se ho. Mstí se mě."~
×××
Seděla jsem s Oscarem a Amy u stolu s šálkem horké čokolády.
Pomalu jsem si upila a podívala se na ně. O něčem radostně debatovali.
,,Ehm ehm..." odkašlala jsem si, ale ani si mě nevšimli
,,Můžete mi prosím říct, co tady děje?'' zakřičela jsem.
Oba dva najednou ztichli a podívali se na sebe.
,,No..." začala Amy.
,,Víš, je to trochu složitější, než se zdá." řekl bratr.
,,A? Týká se mě to dost!" zamračila jsem se. Už mě unavovalo, že se ke mně chovali jak k dítěti.
,,Netýká!" zakřičela na mě Amy a rozbrečela se. ,,Prosím..."
Oscar ji chytl za paži, postavil se a objal ji.
,,Týká..."
,,Já vím, ale nechci,'' objala ho roztřeseně.
~Proč jsem si nikdy nevšimla, že tak rychle vyrostla?~
ČTEŠ
Roses
Short StoryRůže... Proč je ve všem tato rostlina? Je něčím výjimečná, něčím magická? Všichni o ní mluví a já nevím co se děje. Kdy jsem se ke světu tak uzavřela? ××× Stal jsem se zbloudilým a jediná možnost byla svést ji z cesty taky.
