Potřeštěné nápady

#9

Napiš příběh odehrávající se v taxíku

„Jak jako že nestíháš? Máme tam být ve dvanáct a cesta emhádéčkem trvá hodinu a půl!" vyšiloval Ethan při hovoru s Michaelem.
„Klid, to stihnem, vezmem si taxíka, jo?" uklidňoval jej jeho přítel, který si právě, s mobilem mezi ramenem a uchem, zavazoval tkaničky svátečních bot. „Kde teď jsi?"
„Za rohem od domu, počkám u vchodu a zatím zavolám ten taxík," rezignoval na pokusy přimět Michaela začít se vypravovat včas.
„Dobře, hned jsem tam. Miluju tě," ukončil hovor a nedal Ethanovi šanci cokoliv mu na to říct.
„Vždyť víš, že tě taky miluju, ale občas mě děsně sereš," povzdechl si do hluchého telefonu Ethan.

„Takže, vzhledem k tomu, že je to svatba mojí sestry a bude tam většina mojí rodiny, která vlastně ani neví, že někoho mám, natož aby věděli, že ten někdo je ten, tak bys měl být asi připraven na hodně, hodně očumování a ještě víc dotěrných otázek," vysypal ze sebe Ethan, jakmile se usadili na zadní sedadla přivolaného taxi.
„Počkej, počkej. Oni neví, že jsi gay?" ujišťoval se o správném pochopení informace lehce šokovaný Michael.
„Noup," zavrtěl hlavou.
„Aha... ok, to dáme. Je někdo z rodiny homofob?"
„Prarodiče jsou trochu konzervativní, ale podle mě budou v pohodě."
„Fajn, takže nasadit „okouzlujícího Majkla", jo?" zasmál se.
„Tak nějak, no," zašklebil se nervózní Ethan.
„Klid, to zvládneme," stiskl mu ruku Michael.
„Já vím, ale stejně jsem nervní," pokrčil nešťastně rameny jeho přítel.
„Ale jdi ty, trubko," objal ho a vtiskl mu pusu na čelo. „Bude to dobrý, neboj," kreslil mu prsty kroužky na záda. Ethan k němu na chvíli zvedl pohled a pousmál se.
„Stejně mě sereš," zamumlal mu pak do košile na prsou.