#13

43 5 0
                                    

Napiš příběh o žvýkačce na chodníku

Michael byl šťastný. Měl přítele, který ho miloval, kterého miloval a spolu teď šli na vycházku, kterou naplánoval. Sice, pravda, s úšklebky, protáčením očí a postranním brbláním, ale šli. Vesele si pohvizdoval a v ruce, strčené do kapsy, svíral malou, sametovou krabičku. V druhé tiskl Ethanovu dlaň.
„Notaak, kam jdeme?“ snažil se se štěněčím výrazem na tváři zjistit majitel té dlaně.
Michael se ušklíbl. „To bys chtěl vědět, že? Dočkej času, dozvíš se to,“ upravil si pořekadlo o huse a klasu. Nechtěl přece svého milovaného srovnávat s kejhajícím opeřencem, že ano. Ethan si jen rezignovaně povzdechl a nechal se táhnout ulicemi.

„Park? Tys mě táhnul celou tu štreku kvůli pár stromům a trávě?“ vyhrkl Ethan, když dorazili na místo. Místo odpovědi sebou Michael plácnul do trávy a dlaní poklepal na drn vedle sebe v jasném pokynu.
„Sedej,“ zavelel.
„Ee, ani náhodou, víš co je v tom hmyzu?“ otřepal se Ethan.
„Fajn, jak chceš, uděláme to klišoidně,“ zabrblal si pod nos Michael a zvedl se na nohy, aby vzápětí mohl klesnout na koleno a s pohledem upřeným do oříškových očí svého partnera zalovit v kapse pro onu již zmíněnou krabičku.
„Ethane Meyersi, prokážeš mi tu čest a vezmeš si mě?“
Náhle si všiml, že Ethan potlačuje smích. „Promiň, promiň, jen-“ zhluboka se nadechl a potlačoval hihňání, „klečíš ve žvýkačce, zlato.“
„Do haj-áje!“ zvedl se z pokleku Michael. „Hm, tak to bychom měli,“ konstatoval pak s pohledem na své růžovou žvýkačkou olepené kalhoty.
„No všechno bychom neměli, mně tady něco chybí,“ odporoval mu Ethan a ukazoval na svou levou ruku.
„Prvně chci slyšet to ano,“ provokoval Michael.
Ethan se k němu přiblížil a hlasem tak tichým, že se mu až zježily chloupky na zátylku, zašeptal: „Ano, Michaeli Sandersi, vezmu si tě. Ale nebude to pro tebe čest, jako spíš trest,“ zasmál se pak a když dostal onen vytoužený prsten, opět se začal pohihňávat při pohledu na Michaelovo koleno.
„Moc se nesměj, nebo to budeš prát,“ pohrozil mu jeho nyní už snoubenec.
„Ale jdi, ty kalhoty si nechám zarámovat a pověsit nad krb,“ škádlil ho.
„Bože, do čehos to duši dal,“ povzdechl si odevzdaně Michael a vlepil svému snoubenci první snoubenecký polibek.

Potřeštěné nápadyKde žijí příběhy. Začni objevovat