The wolf's blood (FF)

3. Kapitola

Z pohledu Allison...

Byla jsem mírně nervózní. Možná nebylo prvně, kdy jsem měnila školu, ale stejně pro mě představovala každá taková změna novou výzvu. Jak zapadnu? Přijmou mě spolužáci mezi sebe? „Jo, tati budu v pořádku," Ujišťuji Chrise s mobilem u ucha, když stojím před budou s názvem: Střední Škola v Beacon Hills. Pak telefon uklidím do tašky a vejdu do dveří.

Ředitel mě doprovodí až do třídy, kde už mě sjíždějí pohledy většiny místních. Byla jsem na tuto pozornost zvyklá. To však neznamenalo, že mi byla příjemná. Po učitelově výzvě zapluji do volné lavice a začnu si vyndavat věci. Přitom zjišťuji, že v tom spěchu, ve kterém jsem se připravovala, zapomněla tužku. Rozhlédnu se proto kolem a přemýšlím, koho o ni požádat, když se ke mně natáhne černovlasý kluk z lavice přede mnou, jehož pohled jsem na sobě cítila, už při příchodu. „Mám pocit, že by se ti mohla hodit," Praví s úsměvěm, když mi podává náhradní propisku. „Zachránil jsi mě, děkuji." Opětuji mu úsměv a nabízenou věc přijmu. „Rádo se stalo, mimochodem jsem Scott...Scott McCall." Představí se. „Ráda tě poznávám Scotte, já jsem Allison Argentová, ale to už asi víš, když mě ředitel představoval." Brzy nás učitel upozorní, že je hodina, takže abychom to vzali v potaz. Oba se na sebe usmějeme s výrazem, že jistě budeme někdy v započatém rozhovoru pokračovat.

O velkou přestávku se rozhodnu projít po části své nové školy, abych zdejší prostředí lépe poznala. Akorát se zvedám ze svého místa, když se ke mně přitočí velmi výrazná dívka nepřehlédnutelného vzhledu. „Tak ty jsi Allison Argentová? Dovol mi, abych se představila, Lydia Martinová a ta správná osoba, pokud chceš o zdejší škole cokoliv vědět. Asi předpokládám správně, že se budeš chtít trochu projít. Dovol mi, abych tě doprovodila. Mohu přitom zodpovědět, veškeré tvé případné dotazy, které jistě budeš mít. Za dvacet minut se sice nestihne všechno, ale aspoň to nejdůležitější bychom mohly." „To budeš moc hodná Lydie, děkuji. Ráda se tu nechám provést." Usměji se a zvednu se ze židle. „Výtečně, takže pojď za mnou a uvidíš." Vyzve mě Martinová a tak ji následuji po školních chodbách.

Lydia měla dlouhé rusé vlasy, které s kombinací jejích zelankavých očí působyly velmi přitažlivě. Brzy jsem mohla udělat nejen obrázek o ráznosti téhle dívky, jako o tom, jak působí na své okolí. Téměř každý kluk, kterého jsme cestou potkaly, věnoval Martinové alespoň krátký pohled, ale ona si toho málo kdy všímala. Bylo téměř jisté, že by stačilo jediné její kývnutí a šli by za ní jak poslušní pejsci. „Ahoj," Přivítala kluka s krátce stříženými hnědými vlasy a šedivýma očima. "Allison, tohle je Jackson Whittemore, kápitán místního Lacrosového týmu a můj přítel." Vysvětluje zrzka, zatímco se nechává obejmout kolem ramen. „Tak ty jsi Argentová, tvá přítomnost rozhodně neprošla bez povšimnutí." Řekne Jackson Allison, ale brzy se obrátí na Lydiu. „Rád tě vidím, miláčku." Přitom majetnicky spojí jejich rty. Ta mu polibek opětuje stejně dychtivě.

Zatímco jsou ti dva zaměstnání jeden druhým, rozhlížím  se po okolí. Přitom si všímám postávajícího Scotta u automatu na vodu, ještě s dalším klukem. „Lydie?" Oslovím proto zrzku. „Hm?..." Zamumlá Martinová a neochotně se od svého přítele odtáhne. „Co mi můžeš říct o McCallovi?" Položím tu otázku. Z nějakýho důvodu se Jackson rozesměje. „Vážně? Tebe zajímá zrovna on?" Má očividně, co dělat, aby se ovládl. „Co je špatně?" Chci proto vědět a zkřížím ruce na hrudi, jak jsem to několikrát viděla u otce, kdy požaduje bližší vysvětlení. „Řekněme, že máš na lepšího." Pokrčí Lydia lhostejně rameny. „Připadal mi milý," Protestuji. „To možná je, ale...nepatří zrovna k...Jak to jen říct?" Poškrábe se Whittemore zamyšleně na hlavě. „Lepším?" Nadhodí jeho přítelkyně, pak už se otočí na mě. „Scott McCall, je synem sestřičky v místní nemocnici, Melisy. Ten vedle je jeho nejlepší kámoš Stiles Stilinski, syn místního šerifa. Bez sebe nedají ani ránu, takže pokud se setkáš s jedním, je velká pravděpodobnost, že druhý nebude daleko." „To je ale dobře, že spolu mají tak dobrý vztah ne?" Stále nechápu, Lydiinu a Jacksonovu odměřenost, když o něm mluví. Zdálo se, že ani jeden z nich, nemá Scotta právě v oblibě. „Promiňte zlatíčka, ale musím na trénink." Rozloučí se Jackson s Lydií polibkem a odejde. Teprve pak zrzka promluví. „Ne, že byl byl špatný...ale...jeho prospěch je přímo katastrofální. Více než škola ho očividně zajímá, co by mohli se Stilinskim zase vyvést. Což mi připomíná, že budeme muset probrat ještě jedno téma. Takže po škole jdeš se mnou. Bez diskuze." Rozhoduje Lydia, než se s Allison vrací do třídy.