Love me daddy!

Part 20

Pohled Chanyeola

Tu noc jsem od Kyungsoo-a dostal pěkně vynadáno. Jimin se ode mě nechtěl další tři dny vzdálit na 2 metry a další problém byl, že jsem totálně zapomněl na onen rozhovor s paní redaktorkou. Co se stalo s panem soudcem...no inu, on také nebyl úplný svatoušek. Lay s Junmyeonem na něj vyhrabali spoustu nepěkných věcí takže se o něj už nemusíme bát. Nakonec se všechno vyrovnalo a já mohl být zase v klidu a zakolejit zpět do mého původního života..... až na-

"Baekkie! Takhle ne! Musíš to dát na druhou stranu! Tahle je už přeplácaná!" Vykřikl Jimin a přiběhl k jeho učiteli aby mu pomohl vyzdobit jeho velikonoční vajíčka. Bylo to pár měsíců od celé té honičky a pár týdnů od převzetí Jimina do mé plné péče. Byl jsem spokojený jak to teď u nás doma fungovalo. Jen jedna věc mi ležela na hrudi, kterou jsem ještě pořád nesundal. Sice jsem se Baeka zeptal zda by chtěl začít znovu ale...to není přesně to, co jsem chtěl. Vlastně jsem ho ještě nepožádal o to, aby byl mým přítelem. Bylo mi trapně, ale nemohl jsem to ze sebe dostat.

Z přemýšlení mě vytrhl jejich smích. Podíval jsem se na ně, abych zjistil co je tak směšného ale bohužel to bylo jedno z vajíček. Šel jsem tedy k nim abych se také mohl zasmát, ale dřív než jsem cokoliv stačil zahlédnout už bylo všechno zakryté. "Copak to tu vytváříte uličníci?" Zeptal jsem se a obmotal ruce okolo nich. "Ale...to je překvapení. Jdi si zpátky sednout, šup!" Píchl do mě Baek. "Jo tati, pře-kva-pe-ní." Přidal se Jimin a já jen zavrtěl hlavou. "Asi vám zakážu být tak dlouho spolu. Koukej Jimine jak se začínáš podobat tady panu učiteli. Copak se to dělá? Takhle popichovat tatínka?" Koukl jsem na oba dva ublíženě. "Aww~ je tu snad někdo osamělý?" Otočil se na mě Baek a šťouchl mě do břicha. "Ano a taky hladový a právě teď bych si dal nějakého zlobivého chlapce." Zasmál jsem se a rychle si hodil Jimina přes rameno. Pak už jsem jen začal utíkat před Baekem, který mě pronásledoval ať jsem šel kam jsem šel. Jimin se hlasitě smál a snažil se mi vykroutit z náruče ale bylo mu to prd platný. Najednou se ozval zvonek a vše ustalo. Jimin se rychle osvobodil a běžel ke dveřím. Že by...

"Ahoj TaeTae! Ano už vše mám. Neboj, za chvilku přijdu jen si doběhnu pro kufřík a obléknu se!"
Usmál se zářivě Jimin a rozběhl se do svého pokoje. Před tím než však vyšel se stavil opět do obýváku za mnou a Baekem a sdělil nám své plány. "Tatínku, Baekkie? Půjdu dneska spát k Taemu. Přijdu zítra po obědě tak ne aby jste tu zlobili! A táto... žádný koukání se na překvapení!" Zazubil se a odhupkal se obout před tím než zabouchl dveře a nastalo ledové ticho. Tak to je trapný. Začal jsem se červenat a Baek na tom nebyl o nic líp. Po chvilce jsem se na něj koukl a on mi pohled opětoval. "Chany... neříkej mi... že tě právě tvůj vlastní syn poučoval o tom..." Nemusel nic doříkávat abych nevybouchl smíchy společně s ním. "Nemyslím si, že myslel...nebo myslíš, že myslel..." Po chvilce jsem se však nad tím zamyslel a zamračil se. Asi si s ním budu muset promluvit. "Umm... teď je ale asi jedno co tím myslel. Hlavní je jestli ho poslechneš nebo ne." Řekl po chvilce Baek a založil si ruce v klíně. Věnoval jsem mu nechápavý pohled než mě to trklo.

Usmál jsem se a pomalu se k němu přiblížil než jsem spojil naše rty v jedny. Říká se že jsou to nejčastěji mosty, co propojují jiné světy, ale pro nás to může být jen obyčejná pusa aby se naše světy střetly. To byl náš most. "Kdybych ho poslechl byl bych asi velký hlupák." Prohodil jsem mezi polibky a pomalu je přesouval na jeho krk. Jakmile jsem slyšel jak tiše vzdychá vzal jsem ho jako nevěstu a přešel do mé ložnice. Tam jsem ho opatrně položil než jsem se nad něj přesunul. A znovu jsem ho začal něžně líbat. Cítil jsem jak se malinko třese, ale nebyl si jistý jestli je to dobrý znamení. "Baekkie, jsi v pořádku? Víš, že to nemusíš dělat jestli nechceš." Na to se mi pověsil okolo krku a začal mi na něm vytvářet malé cucfleky. Malinko jsem se usmál a svou ruku pomalu přesunul pod jeho tričko. Znovu se lehce zachvěl a odtrhnul se od mého krku. Pomalu jsem ho z jeho trička vysvlékl než jsem já sám začal dělat malé flíčky po celém jeho těle. Na některých místech mi začal tak krásně vzdychat, že jsem tam zůstal po delší dobu, ale tím jsem trápil nás oba. Rychle jsem si tedy svlékl své triko a začal si rozepínat kalhoty. Baekhyun se pokoušel o to samé ale vypadal při tom tak roztomile. Jakmile však bylo i to dole znovu jsem se k němu natáhl pro polibek. Jeho rty byly jako droga. Jednou jsem okusil a už jsem nedokázal přestat. Pomalu jsem spojil naše ruce a pevně je sevřel, když jsem konečně propojil naše těla aby jsme se stali jedním. Vím že ho to bolelo a tak jsem se úplně přestal hýbat a jen ho konejšil jemnými polibky po jeho kůži a palci jemně přejížděl po jeho kloubech. Chtěl jsem ho zulíbat celého. Když se trochu uklidnil, pomalinku se začal hýbat kolem, zkoušejíc co bylo v pořádku a co ne. Nechal jsem ho tedy zkoušet než jemně sevřel mou ruku na znamení že už může. Kývl jsem a pomalu se začal hýbat. Neustále jsem byl blízko něj a udržoval si s ním oční kontakt, kdyby se cokoliv dělo. Baek se najednou prohnul a hlasně vzdychl. Že by jsme našli jeho slastné místečko? Usmál jsem se a začal se pohybovat v tom směru, trochu rychleji. Baekkie začal krásně sténat a prohýbat se v zádech. Na to jsem se ušklíbl a začal prudce přirážet. To sténání byl hřích sám o sobě. Bylo to tak povzbuzující. Přál bych si aby to nikdy neskončilo. Proto jsem tedy ještě zrychlil a přitvrdil. "Ch-chanyeole..." Vykřikl Baek a přitáhl si mě blíž k sobě. "J-já...miluju tě." Zašeptal než zaklonil hlavu a hlasitě zasténal. Zřetelně jsem viděl jak je červený. Ale než jsem stihl odpovědět, pro nás oba přišel onen vrcholný bod, při kterém se uvolnilo to napětí v nás. Zrychleně jsem oddychoval a stále pozoroval to nevinné stvoření přede mnou. "Baekkie..." Sklonil jsem se a dal mu malou pusinku. "Já tebe taky. Tak strašně moc." Jeho líčka teď nabrala rudou barvu, kterou se snažil schovat za jeden z polštářů. "R-radši...to vytáhni...p-pořád to tam cítím..." Na to jsem zrudl já. Jak může být tak dokonalý a prostě úplně všechno co v životě potřebuju? Pomalinku a opatrně jsem ho vyprostil ven než jsem si lehl vedle Baeka a přikryl nás dekou. Pak jsem si ho přitáhl na hruď a začal se mu prohrabovat ve vlasech. Tak, a teď mu to řekneš. Zeptáš se ho ano? Tři, dva, jedna..

"Bae-"
"Asi zítra nebudu moct chodit."

Zmateně jsem se na něj koukl než jsem se začal hlasitě smát. Ten kluk je tak boží. On se jen na mě nevinně podíval a sám se chichotal sobě pod vousy. Nakonec jsem se smát přestal a pohled mu oplatil. "Copak jsi mi to chtěl říct?" Na to jsem se zamračil. "No nevím jestli je teď na to ta správná nálada..." Odmlčel jsem se ale když jsem viděl jak se na mě ublíženě kouká musel jsem pokračovat. "No vlastně... když už jsem to ale nakousl. Baeku, já tě opravdu miluju a..tak mě napadlo...

Nechtěl by jsi být mým přítelem?"

Po té otázce nastalo ledové ticho. Baek na mě koukal takovým divným pohledem kdy jsem nedokázal určit jeho myšlenkové pochody. Po chvilce se mu v očích objevili slzy a tiše na mě promluvil. "Tentokrát už je to doopravdy, že?" Na to jsem kývl a široce se usmál. On se taky pokoušel o úsměv ale spíš mu vznikl pravý opak. "T-tak dlouho jsem č-čekal na den, k-kdy by se mi tohle s-splnilo." Pevně jsem ho objal a začal ho utěšovat. Takový křehký poklad to je. "Děkuji ti Chanyeole... děkuji."

"Nemusíš mi děkovat broučku. To ty jsi tak úžasný a ukázal jsi mi to, co jsem celou tu dobu hledal. Děkuju." Políbil jsem ho na čelo a přitáhl si ho blíž. Tak skončila naše konverzace toho večera, který jsme strávili v náručí toho druhého.

Ale náš příběh teprve začal.

•THE END•