The Movement [POZASTAVENO]

5.

O týden později:

Dnes jsem vstala kolem půl šesté. Šla jsem si udělat ranní hygienu a oblékla jsem se. Za ten týden se toho moc nestalo, ale dnes nastupuji na tu novou školu. Celkem se bojím, ale zároveň se těším, že potkám nové lidi. Když jsem sešla schody, zamířila jsem si to do kuchyně. Na stole ležel lísteček od táty, že mě Justin vyzvedne a pojedeme do školy. Super. Mě by už fakt zajímalo, co mi je. V jednu chvíli jsem největší belieberka a v druhou bych ho nejradši uškrtila. Když zazvonil zvonek, šla jsem otevřít. Byl to Justin. Taky, kdo jiný by to byl. ,,Ahoj... Tak jedem?" ,,Jasně." Nahodilá jsem falešný úsměv a on mi jo opětoval. Vyrazili jsme jeho autem do školy, kde jsme zaparkovali a šli na hodinu. Měli jsme menší spoždění. Když jsme vešli do třídy, učitel nás sjel pohledem. ,,A pan Bieber a slečna Harvey." Řekla jsem tátovi, aby jsem byla ve škole pod jměnem Harvey místo Braun. Nemusí to všichni vědět. ,,Dobrý den!" Řekli jsme společně. Posadili jsme se do prostřední řady a nudili se. Holky se pořád koukali na Justina a mě to celkem vadilo. Nevysvětlitelnou náhodou jsem se zamýšlela a z mého přemýšlení mě vyrušil až p. učitel. ,,Chápete to slečno?" Jen jsem přikývla a dělala, že vím o čem mluvil. Když konečně uhnul pohledem, tak jsem šťouchla do Justina a zeptala se hodně, co říkal. ,,Jenom že příští týden pojedeme na adaptační kurz." Aha. To by mohlo být fajn. Snad. Hodina ubíhala tak pomalu. Po čtyřiceti minutách od začátku hodiny zazvonilo. Konečně. ,,Nezajdem někam?" Zeptal se mě Justin. Upřímně řečeno nevím. ,,Neboj nebudu hnusnej na tebe!" ,,Tak fajn, kam půjdem?" Zeptala jsem se se zájmem. ,,Tak první asi někam na jídlo, protože ve škole ty jídla nejím a mám tušení, že ty taky ne a potom se uvidí." Řekl a usmíval se na mě. Úsměv jsem opětovala. Šli jsme do mekáče a tam si oba dali BigMaca a Sprite. Poté jsme jely do parku. ,,Bet?" ,,Ano?" Zajímalo mě co z něj zase vypadne. ,,Potřebuji si s tebou o něčem promluvit." ,,Tak povídej, jsem jedno velký ucho. ,,Víš, tak trochu se mi líbíš!" Poškrábaly se na zátylku. Nevěděla jsem jak na to reagovat. Celkem mě i zaskočil. ,, Justine jsi fajn kluk, jsme dobří kamarádi fakt jo ale nemyslím si že by mohlo být mezi námi něco víc." Justin si povzdechl. ,,Chápu to!" Řekl celkem smutně. ,, Justine já už asi budu muset jít." ,,Jo jasně akorát je tu ještě jedna věc co mám na srdci." ,,No jakou?" Tak teď už mě zajímalo co teď řekne, když předtím přišel s tím, že se mu líbím. ,,Víš za půl za měsíc vychází moje nový album. Purpose....." Poslouchala jsem a koukala se mu do jeho hnědých karamelek. ,,.....A potom bude turné a já tu na dva a půl roku nebudu jenom na Vánoce. A tak mě napadlo, jestli by si nejela se mnou. Třeba jako tanečnice." No teď jsem byla ještě víc zaskočená než předtím. ,,Teď si mě dost zaskočil. Nejsem zas tak dobrá tanečnice..... Musím si to nechat promyslet." ,,Jasně máš na to jak dlouho budeš chtít."
Nadále jsem se a už jsem vystupovala u domu. Bylo šest hodin, akorát. ,,Ahoj tatiii" ,,Ahoj, jak bylo?" Ignorovala jsem to. ,,Kdy jsi my chtěl říct o tom turné?" ,,No tak trochu jsem na to zapoměl?" ,,No Justin mi nabídl abych tam tancovala, ale já řekla že se musím promyslet. Abych potom nelitovala." ,,Ať se rozhodneš jakkoliv tak to bude tvoje věc... Jinak já tam jedu taky, takže bys byla ten dvaapul roku sama doma." ,,Jo s tím jsem počítala. Asi to vemu, ale neřeknu to Justinovi hned. Počkám jak se to bude vyvíjet. A uvidíme jestli změním názor."