The Movement [POZASTAVENO]

8.

As you love me we could be starving, we could be homeless, we could be broke
As long as you love me
I'll be your platinum, I'll be your silver, I'll be your gold
As long as you love, love me, love me
As long as you love, love me,

Uslyšela jsem zvuk svého budíku. Neochotně jsem se posadila a vzpomněla si, kde právě jsem. Byla jsme u Justina v pokoji pro hosty. Zase jsem si lehla a koukala do stropu. Až teď jsem si uvědomila, že jsem nevypla ten budík a začala si zpívat zároveň s ním.

I'll be your soldier, fighting every second of the day for your dreams girl
I'll be your Hova, you can be my Destiny's Child on a scene girl
So don't stress, don't cry, we don't need no wings to fly
Just take my hand

As you love me we could be starving, we could be homeless, we could be broke
As long as you love me
I'll be your platinum, I'll be your silver, I'll be your gold
As long as you love, love me, love me
As long as you love, love me,

Potom jsem se zvedla a šla do koupelny udělat si ranní hygienu. Když jsem byla hotová, vrátila jsem se zpátky do pokoje. Neochotně jsem si oblékla věci ze včerejška a šla do kuchyně. Tam to vonělo po palačinkách. ,,Dobré ráno" pozdravila jsem a on na mě koukl a usmál se. ,,Dobré... Pěkně zpíváš!" On to slyšel? Sakra! Ignorovala jsem to a posadila se ke stolu. ,,Dáš si džem nebo Nuttellu?" Zeptal se, když ke mě přisunul talíř s palačinkama. ,,S Nuttelllou" usmála jsem se a on mi ji podal. ,,Chceš i šlehačku?" Vykulila jsem oči. Takhle poránu? ,,Nene, díky to by už na mě byla velká kalorická bomba!" Snažila jsem se udržet, abych se nezačala smát. Všimla jsem si ale, že Justinovi říkají koutky a vypadalo jakoby měl každou chvíli vybuchnout smíchy.
Jak jsme dojeli, Justin dal nádobí do myčky. ,,Odvezeš mě domů?" bylo mi to už blbý, ale on si mě dovezl, tak si mě i odveze. ,,Jo, jasně" usmál se na mě a já mu úsměv opětovala.

Celou cestu bylo ticho, dokud to Justin nepokazil. ,,S tím zpěvem jsem to ráno myslel vážně!" Podívala jsem se na něj, ale nic neřekla. Nevěděla jsem co mu mám říct. ,,Tak jsme tu" podíval se na mě, když zastavil u mě doma. ,,Děkuji" chtěla jsem vystoupit, ale Justin mě zastavil. Přilepil se mi na rty, načež jsem začala spolupracovat. Po chvíli jsme se od sebe odtáhli. ,,Za týden je první zkouška na tu tour!" No jo ta tour, ta se mi úplně vypařila z hlavy. ,,Budu tam" usmála jsem se a vyšla z auta. Justin odjel a já šla domů. Zaklapla jsem dveře a všimla si rázových bot. A sakra je doma! ,,Ahoj tati!" ,,Ahoj, kdo to byl?" Objevil se v předsíni. ,,Ale, jeden kamarád ze školy. A co ti tu tak brzo?" Lhaní mi moc nejde. Tak měním téma. ,,Jen kamarád? Kolik tvých kamarádů jezdí po venku ve Ferrari?" Začala jsem počítat na prstech a chtělo se mi začít smát, protože znám jenom Justina. ,,No.." ,,Nemusíš mi lhát, mě nevadí, že trávíš čas s Justinem, ale vadí mi že mi lžeš!" Sklopila jsem hlavu a přemýšlela, co říct. ,,Promiň" ,,Dobrý, ale prosím tě vy spolu něco máte?" ,,Ne jenom jsme kamarádi" zaculila jsem se. ,,A kamarádi se líbají?" Co na to mám říct? ,,Někteří jo!" Hned jak jsem to dořekl a, tak jsem šla do svého pokoje, kde jsem se zamčela.

O týden později (Zkouška na PWT):
"Zkusíme to ještě jednou a půjdem na další písničku!" Řekl Nick a tak jsme i udělali. Nick mě určil hlavní tanečnicí. Co to znamená? To jsem ze začátku taky nevěděla, ale teď vím co to je. Budu se v podstatě pořád motat kolem Justina.

Začala hrát písnička Children a mi tančili.

Poté jsme skusili dalších pět choreografií a šlo se dom. ,,Tak zítra tady ve stejný čas.!" Zavolal na nás ještě Nick. ,,Bett počkej!" Zavolal na mě Justin, když jsme vycházeli. ,,Ano?" Pousmála jsem se, když mě doběhl. ,,Dnes ti to šlo" usmál se na mě. ,,Děkuji, ty si taky nebyl špatnej" úsměv jsem mu opětovala a pokračovala. ,,Kdy nám to začíná?" ,,Nó za měsíc máme první koncert v Torontu." Poškrábaly se na zátylku. ,,Tak to je fajn a co bude se školou?" Zeptala jsem se ,,No o tom jsem s tebou potřeboval mluvit. Ale ne tady tak já tě večer kolem šesté vyzvednu a půjdem na večeři?" Zeptal se nervózně. ,,Dobře tak v šest." To už jsme byli na parkovišti a táta tam na mě čekal. ,,Tak v šest čau!" Usmála jsem se na něj a odpověděla. ,,Budu tě čekat!" Nasedla jsem do auta a jeli jsme domů. Celou cestu jsme poslouchali rádio. Když jsme přijeli domů, tak jsem se šla hned chystat.