Setkání (POZASTAVENO)

*29*

"Běž si lehnout udělám ti čaj a Rik taky" řekl mi. Já se na něho podíval. Usmál se a přikývl. Úsměv jsem mu oplatil.

Došel jsem do pokoj a lehl si ještě ke spíci Rik. Podíval jsem e na ni a pousmál jsem se.Pohladil jsem ji. 

Do pokoje přijde jin s dvou má hrnkami s čajem. Každý položil na stolek u každé strany. "Zkus se prospat a já si zatím promluvím s NamJoonem" řekl Jin. "Dobře" řekl jsem. Jin odešel a já zavřel oči. 

Probudil mě dotek na čele. Otevřel jsem oči a nad sebou jsem viděl NamJoona. Opřel jsem se o lokty. "Budeš ležet zajdu to říct manažerovi" řekl NamJoon. Přikývl jsem. NamJoon odešel a já si zase lehl. Podíval jsem se na Riky ta už byla vzhůru a něco dělala na mobilu. "Ahoj" pozdravil jsem ji. Podívala se na nás a usmála se. "Ahoj" pozdrav mi oplatila. "Jak ti je?" zeptala se mě. "Nic moc" řekl jsem ji a pousmál se. "Mrzí mě to" řekla mi. "Ty za to nemůžeš" řekl jsem ji. 

"Ale" namítla, ale já ji zastavil. 

Odpoledne. 

Seděl jsem na posteli a dělal si něco na notebooku. 

Do pokoje přišel NamJoon. Podíval jsem se na něho. "Tae mám pro tebe špatnou zprávu" řekl mi. "Jakou?" Zeptal jsem se. "Musíš vystupovat" řekl smutně. "Cože?" Zeptal jsem se a on přikývl. "Je mi to líto nemůžou ti dát volno" řekl mi. Povzdychl jsem si. "A co když mi bude fakt hodně blbě?" Zeptal jsem se. Pokrčil rameny.

Druhý den.

Sedím v křesle a vizážistka mi dělá make-up. Pořád mi je špatně a horečka neustoupila.

"Taesi? " Zeptal se někdo za mými zády. Podíval jsem se do zrcadla. Byla to Riky která už byla zdravá narozdíl ode mě. " Copak?" Zeptal jsem se. "Opravdu to chceš udělat? Koncert trvá přes 2 hodiny. Nechci aby si tam někde zkolaboval" Řekla. Stoupl jsem si a šel k ní. " Neboj kdyby mi bylo opravdu hodně špatně tak přestanu " Řekl jsem ji. Pousmála se a objala mě. Objetí jsem i oplatil. 

Čas koncertu. 

Začátek koncertu probíhal v pohodě. 

Asi po hodině se mi začali dělat mžitky před očima. Podíval jsem se na kluky ti si to užívali. Protřel jsem si oči a parkrát zamrkal. Nepomohlo to. Rozešel jsem se pomalu k zákulisí. Všechny hlasy se vzdalovali. Došel jsem k NamJoonovi. Ten se na mě podíval a já mu padl do náruče. 
Poslední co jsem slyšel byl křik fanynek a jeho hlas.