7. kapitola

75 13 7
                                    

Eris s trhnutím otevřela oči. Její srdce splašeně tlouklo a z čela jí stékaly kapky potu. Přikrývka pod kterou spala, byla skopaná, jak sebou ve spánku házela. ,,Jen sen.." šeptala si tiše. Když se jí konečně podařilo uklidnit se, tak se převlékla a zamířila dolů do kuchině. K jejímu překvapení tam potkala Murtagha, sedícího u stolu. ,,Co že jsi tak brzy vzhůru?" Zeptal se s úsměvem. Eris se okamžitě vybavil její sen. ,,Můžu se tě ptát na to samé." Odvětila neutrálním tónem. ,,Tak promiň že se ptám. Tady se nám někdo špatně vyspal." Pohodil Murtagh rameny. Nad jeho poznámkou jen protočila oči. ,,Snídaně je na kamnech. S Trnem za chvíli odlétáme a vrátíme se až k večeru, tak si něco ulovte, schopné jste na to dost." Oznámil jí, když si s jídlem sedla ke stolu. ,,Jasně, něco si ulovíme. Ještě počkej," zastavila ho, když se měl k odchodu. ,,Chtěla jsem se zaptat na Siriino křídlo. Mohla by se už sundat ta dlaha?"  Podívala se mu z příma do očí. ,,Hmm no nevím, nejsem žádný léčitel, ale křídlo by ještě neměla namáhat. No já si teď skočím pro věci a než odletíme, tak se na to ještě podívám." Kývl na ní a vyšel z jídelny. Eris rychle dojedla svou snídani, načež se vydala najít Murtagha. Siri pojď prosím na nádvoří. Murtagh se ti podívá na křídlo.
Dobře, hned jsem tam.
Murtagh s Trnem už čekali na nádvoří. Siriek za chvíli přišla a lehla si tak, aby měl Murtagh dobrý přístup k jejímu křídlu. Po kontrole jim oznámil. ,,Dlahu již můžeme sundat, ale zatím by jsi neměla létat. Spíš ho pamalu rozcvičuj a posiluj zeslabké svaly." Dobře. Řekla Siri, pomalu protahujíce vyléčené křídlo. Potom se Eris s Murtaghe rychke rozloučila a oni odlétli. Jsem ráda, že je křídlo v pořádou.
To já taky ptáče. Už se nemůžu dočkat, až se spolu konečně proletíme. Souhlasila dračice. Potom se odebraly na malou procházku po okolí. Venku bylo příjemně a ony si jen užívaly toho klidu. Okolo poledne se rozhodly zajít si něco ulovit. Eris vzala svůj luk a mohlo se vyrazit. Zašla do lesa, kde hledala stopy zvěře, které tam naštěstí bylo dost. Murtaghovi bylo jasné, že les neuživí dva draky a tak Trn odlétal lovit jinam.
Velice rychle narazila na stopy zajíce a vydala se po nich hlouběji do lesa.
Eris měla úspěšný lov. Pro sebe ulovila zajíce a pro Siriel srnu. Po jídle se jen vyhřívaly na slunci. Eris poslouchala ptáky, kteří si radostně štěbetali a užívala si klidu, který na mýtině v lese panoval. Najednou jí přepadl zvláštní pocit. Pomalu se posadila a snažila se přijít na to, co ho způsobilo. Když jí to došlo, rychle vyskočila na nohy, ale bylo již příliš pozdě. Ticho, které v lese panovalo od doby co ptáci ztichli, narušil výkřik několika mužů, kteří se vyřítili z úkrytů v lese. Eris sáhla po luku, který byl pohozerný jen kousek od ní a vystřelila na jednoho z mužů. Podařilo se jí ho trefit, ale na další výstřel už neměla čas. Proto odhodila luk a sáhla k pasu pro své dvě dýky. Ani Siriel nezahálela a bránila sebe i svého jezdce. Jenže útočníci nebyli žádní amatéři. Vyhýbali se Siriiným útokům a odráželi ty Erisiny. Siriel nemohla použít oheň, protože muži byli moc blízko Eris. Ze skupiny patnácti mužů, se jim již podařilo pět zabít, ale obě již na svém těle měly někokik šrámů. Většina z mužů se snažila chytit Siri do provazů a ostatní útočili na Eris. Siriel měla málo místa, aby se mohla pořádně bránit a Eris se s tětží bránila přesile mužů, kteří jí oddělili od dračice. Vypadalo to špatně, protože Eris se Siri nebyly silné samostatně, ale spolu. Jednomu muži se podařilo srazit Eris k zemi a vytrhl jí dýky z rukou. Siriel se ze všech sil snažila dostat z provazů, ale ty stále přibývaly. Ani jedna se již nemohla pořádně bránit. ,,Vydíš že říkal pravdu!" Zakřičel jeden z mužů. Eris byla zmatená, kdo říkal pravdu? Mohlo by to snad být, že je Murtagh zradil? Ze všech sil se snažila vymanit ze sevření muže, který jí držel, ale byko to marné. ,,Zůstaň stát draku, jestli se pohneš, tak ta holka zemře. Siri myslíš, že nás Murtagh zradil?
Nevím, ale na tom teď nezáleží.
Eris sebou stále cukala, jak se snažika osvobodit a muže to již opravdu štvalo. Se vzteklým zavrčením jí otočil čelem k sobě a uštědřil jí silnou ránu do břicha. Eris zalapala po dechu a před očima se jí z bolesti dělaly mžitky. Siriel naštvaně zařvala, ale výhružka další rány jí zabránila v nějakém dalším pohybu. Najednou se jeden z mužů skácel k zemi a po chvíli další. Útočníci se začali zmateně rozhlížet. Jenže záhadného lukostřelce stejně neviděli. Útočníci se stáhli blízko k sobě, když se zvedl vítr a nad nimi se objevil velký rudý drak. Vzápětí již muže i s Eris, zahalil plamen ohně. Když žár pominul, na spálené zemi ležela ohořelá těla a mezi nimi stála nezraněná dívka s bílými vlasy. Trn pomalu dosedl na zem a ze stínu stromů vyšel Murtagh s lukem. ,,Jste v pořádku?" Zkoumal pohledem Eris i Siriel. ,,Ano, děkujeme," dostala ze sebe po chvíli Eris. ,,Jak to.. že nejsem na uhel, jako oni?" Zeptala se, když se vraceli s Murtaghem domů. ,,Ochránil jsem vás magickou bariérou." ,,Aha, ještě jednou děkuju. Mohl by jsi mě naučit používat magii?" ,,Omlouvám se, ale na to nejsem ten pravý. Sám toho moc neumím. Galbatorix mě neučil elfí jazyk, spíš mě naučil jen věci potřebné pro boj, ale nevím nic moc o zákonech a pravidlech magie. V tomto směru by ti pomohly elfové a noví dračí jezdci." ,,Noví jezdci?" ,,U večeře ti všechno povím, teď se jdi umýt a potom vás obje ošetřím." ,,Dobře, ještě... ti muži mluvili o tom, že je sem někdo poslal, nevíš o tom něco?" Murtagh se zamračil, ,,S Trnem se snažíme, aby nás nikdo neviděl. Pokud je to možné, neodcházíne odtud a létáme jen v noci. Jenže jednoduše nejsme neviditelní a čas od času nás někdo zahlédne. Právě dnes jsem ve vesnici zjišťoval nějaké novinky, když jsem se doslech, že se skupina mužů vydala do hor, ulovit draka. Sotva jsem to slyšel, letěli jsme s Trnem zpět a stihli jsme to jen tak tak. Ti muži si nejspíš mysleli, že jsi Galabtorixuv slabý duch a chtěli vás prodat královně. Omlouvám se, že jsme si nedávali dostatečný pozor a přišli jsme tak pozdě." ,,Nemáš se za co omlouvat a přišli jste právě v čas," usmála se a šla se umýt, jak jí před tím Murtagh doporučil. Siri, měla jsi pravdu, Murtagh nám nechce ublížit. Už po druhé mu dlužím za naše životy.
Já ti říkala že není zlý ptáče a jsem ráda, že už je to mezi vámi v pořádku.

Jak jsem říkala, pokusím se příběh dokončit, ale kapitoly nebudou vycházet pravidelně. Pokud to ještě někdo čte tak se omlouvám za chyby a děkuju za přečtení.

Sé orn sverdar sitja hvass - Ať jsou vaše meče stále ostréKde žijí příběhy. Začni objevovat