Grázl a král podsvětí

Nedá si pokoj a nedá

Smál se jak kokot a ránu má dobrou, ale nic moc. Bylo to jako žduchňutí. „Takže přes hlavu.“ Dal jsem mu perdu a uspal ho. Dal jsem ho sestřičce  a šel zpět do třídy.

Během chvilky jsem viděl už jen tmu, pak jsem se probral u sestřičky. Na tu jsem se vykašlal a jen si opláchl obličej. Po chvíli jsem se vydal znovu do třídy a sedl si na místo.

„Ale, blbec se nám vrátil.“ Řekl jsem během poslední hodiny na angličtině. Hodina pokračovala a všichni znervózněli.

Pohledem jsem si ho pohrdavě změřil od hlavy k patě a sarkasticky si odfrkl. Ten týpek si o sobě až moc myslí.

Jen jsem se zasmál. „Co pak?! Princeznička neví co říci nebo se ještě nevyspala?“ Mluvil jsem dál. Nico mě praštil. „Au. No jo no už budu hodnej.“ „Aspoň do konce.“  Slíbil jsem mu to.

Tímhle si krásně naběhl. Začal jsem se smát znova. ,, Vím co říct a vyspalej jsem dost, ale ty tu očividně musíš mít svojí chůvu na hlídání. " Řekl jsem znovu provokativně.

Teď jsem se naštval. Nico věděl, že co se týče jeho tak sem schopnej zabít i učitele. Chytl jsem ho a prohodil oknem. „No paráda a teď co?“ Zeptá se mě jako nic. „Neměl si začínat.“ S tím si sednu a zbytek hodiny pro kecám s učitelem. Tohohle jsem měl rád a docela ho poslouchám.

Ani jsem nevěděl jak a už jsem letěl oknem. Docela to bolelo, ale střepy jsem si vytáhl a vydal se zpět do třídy. Vrazil jsem tam s teď už zakrvácenýma rukama a celkem solidně nasranej. Přiběhl jsem k němu a chytl ho pod krkem a přišpendlil ke zdi a začal ho volnou rukou mlátit.

Zrovna pět minut do konce. Vlítne tam a myslí, že ty jeho rány mě budou bolet. Skroutil jsem mu ruku a znovu prohodil oknem a zrovna zazvonilo. Šli jsme s Nicem domů.

Skroutil mi ruku a zase mě chtěl vyhodit z okna. Já se stihl chytit a po zvonění jsem si jen vylezl pro věci a z okna seskočil a kráčel domů.

Dole jsem si říkal, jak to, že není ve křoví. No neřešil jsem to a doprovodil Nica domů. „Jo než odejdeš tak ti oznamuji, že budeme cvičit sebekontroly.“ Já se jen zasmál. „Říkáš to po páté.  Jinak musím ahoj.“  Rozloučili jsme se a Já šel dělat druhou práci.

V klidu jsem došel domů, pozdravil jsem rodiče a zapadl do pokoje. Vzal jsem si svojí oblíbenou knížku a začal číst. Když jsem to za 2 hodiny dočetl, vydal jsem se směr fitko.

Dodělal jsem práci. Byl jsem utahanej. Šel jsem ven se proběhnou. Nikdy sem nechodil do fitka stačil mi strom. Díky němu necítí bolest jak jsem do nich boxoval.

Po delší době jsem vyšel z fitka a neuvědomil si, že jsem bez trika který bylo v batohu. Prošel jsem kolem nějakýho stromu a viděl toho pošuka ze školy jak tam boxuje. Pokrčil jsem rameny a dál si ho nevšímal a jen prošel kolem. Kousek od něj jsem se zastavil a začal jsem utíkat, protože to po tréninku ve fitku dělám pořád.

Už jsem se vyřádil. Byl jsem spocený jak prase. Rychle jsem utíkala domu se sluchátky a nevnímal okolí. Mám ještě sraz s pašerákem co má přivést objednávku. Dokonce obchoduji i s policisty a ty mě za to nechávají. Vlastně děláme i trošku za ně špinavou práci. Takže se k nám jen tak někdo nedostane.

Po několika minutách proběhl kolem mě a ani si mě nevšiml. Byl jsem rád, protože teď jsem se fakt prát nechtěl. V klidu jsem doběhl domu a hodil si sprchu . Pak jsem si šel lehnout.

Přišel jsem, převlékl se do mého oblečení co mi bylo pohodlné. Přišel a řešili jsme dodávku zbraní co byli i pro policisty. Ano my jsme něco jako jejich spojka. Jsme na hraně zákona a přitom hodně za. Protáhlo se to do půlnoci. Šel jsem spát.

Začal jsem se nudit tak jsem si šel udělat něco k jídlu, a pak si znovu četl. Pak jsem usnul.