Grázl a král podsvětí

Střet

Ráno jsem zaspal. Kurva. Vstal jsem koukl na papíry. Ach jo dneska jdu pak na ulici vyřizovat lidi co dělají problémy nebo je má odstranit policie. Rychle jsem utíkal do školy. Nico mě zabije....

Vstal jsem celkem brzy. Po asi hodině jsem se vydal do školy. Došel jsem do třídy a ten frajírek tam nebyl, byl tam jen jeho kamarádíček. Nevšímal jsem si ho a nasadil jsem si sluchátka.

Přišel jsem na hodinu. Učitel kývl, že chápe a pustil mě. Moc mě tu radši neřeší. Krom Nica a toho učitele co mám rád se mě všichni bojí. Tedy ještě krom princezny.

Po delší době dorazil ten frajírek. Protočil jsem očima a ofrkl si ,pak jsem zkusil vnímat výklad učitele.

„Kde si byl?“ Zeptal se mě Nico. „Práce, na konec to trvalo do půlnoci a dneska další..... “ Jen protočil očima. „Měl by sis dát pauzu.“ „Nemůžu, někdo to vést musí a navíc je to po mé mámě.“ Lehnu si na lavici a přemýšlím.

Celkem zajímavá debata , ale neřešil jsem to a nasadil si sluchátka.

Škola škola škola. Mě z ní asi klepne. Hned před školou jsem se s Nicem rozloučil a běžel za gangem, že máme práci a padáme ji vyřídit.

Byl dost divnej. Po škole jsem se vydal rovnou směr fitko.

Šli jsem do uličky blízko fitka. Ten frajírek s tou partičkou co dělali problémy, se pomalu posral strachy. S jedním jsem si pěkně pohrál. Krásné krvavé šrámy do nohy ještě zaživa, pak jsem ho od bouchl.

Byl slyšet výstřel. Všichni z fitka hned utekli a já jako vždy zůstal sám. Neřešil jsem co se děje a v klidu vyšel ven si zaboxovat ještě do stromu.

Odcházeli jsme přes park. Já byl spokojen a docela jsem se bavil. Gang na tom nebyl jinak. U jezírka jsem se zastavil a čekal co mi řeknou co máme za práci dál. Většinou jim dávám zapamatovat si, co každý den máme dělat, když je toho moc.

Po chvíli přišel ten frajírek a zastavil se u jezírka s nějakou partou. Náhoda, že zrovna kousek odemě. Nevnímal jsem ho a dál si bouchal do stromu, ze kterýho už začala padat kůra.

„Pane, dnes ještě musíme zlikvidovat jeden gang co nám nezaplatil, navíc plánují naše napadnutí.“ Hned jsem se nasral. „Jaký, tam ten jak ho vede skrček?!“ Jen přikývl. „Ten si to odsere. Jdeme jim to rozpustit. Svolej celou bandu a za deset minut nejdýl tady nebo je zabiju!“ Ihned to šli udělat. Věděli, že se mnou v tomhle není sranda.

Ušklíbl jsem se a dál si v klidu mlátil do stromu.

Vytáhl jsem kudlu a hodil ji do nejbližšího stromu. Otočil jsem se a hádejte kdo tam byl. Princezna. „Co tu děláš?“ Zavrčel jsem a šel si vzít nůž.

,,Co by, trénuju jako každej den.'' Řekl jsem s nezájmem a dál si mlátil.

Nevím proč, ale jednu jsem mu vrazil. Pak jsem ho třikrát kopl a šel si sednout na lavičku. Moc se mi neulevilo, takže jsem zničil i tu lavičku.

Nečekal jsem to. Tím, že do mě kopl si to ještě zhoršil, takže jsem přišel k němu a tu ránu jsem mu vrátil. Nenechám si od nikoho nic líbit.