Zlověstná čepel Bilgewateru

Chapter 9

Během pár hodin plavby byl na obzoru ostrov. Nebyl vyznačený ani na mapě... divný ... Pomyslela si Katarina.

Vyšla na palubu a prohlidla si ostrov detailněji.

,,Poručíku. Kde to jsme?" Pohledla na chlapce vedle ní.

,,Jižní Bilgewater kapitánko. Jak jste říkala." Pohledl na kompas a potom na znepokojenou Katarinu.

Něco mi ten ostrov říka. Nikdy jsem o něm neslyšela hmm.. tohle se mi nezda. Pomyslela si Katarina.

,,Fajn. Vyhoďte kotvu." Pohodila pláštěm a zamířila do kajuty pro zbraně.

Mladý poručik takyže tak vykonal a dal povel posádce ať zakotvy u ostrovu a připraví se na výstup z lodě.

,,Dalvejte pozor. Tenhle ostrov bude nejspiš Swainova zastávka. Takže se připravte na krvavy boj. Nesklamte mně chlapy půjde o vše." Přednesla s vážným výrazem a vyšla z lodě jako první do mokrého písku od lidských stop.

Přikrčila se a chytla písek do rukou. Jsou nedaleko. Pomyslela si a mávla na posádku ať jí následuji.

Byla obezřetná. Měla velké břímě zodpovědnosti za početnou posádku. Nemohla si dovolit velké stráty na životech ale když šlo o pomstu nevadili jí jatka, chtěla jen jeho hlavu.

,,Stát.." Zašeptala a přikrčila se za kameny. To samí udělala posádka. Vytáhli zbraně a čekalo na rozkazy docela nervózně. Kdo by se nebál Swaina.

,,Rozďelte se kolem ať je obklíčíme a uděláme útok ze zálohy." Zašeptala nahlas a mavla gestikulativně rukou aby se rozeběhli. ,,Pak čekejte na signál."

Oni kývli a rozeběhli se nenápadně kolem pláže.

Chlapi ze Swainove posádky byli kolem a nakládaly velkou loď s bednama. Byla to Swainova velká mateřská loď. Musel tam být vevnitř v ty smradlavý kajutě. Pomyslela si s úšklebkem a vytáhla meč.

,,J-jste si jistá?" Řekl mladý porúčik nervózně s pistoli v ruce.

Katarina na něho pohlédla a usmala se.
,,Neboj. Nenechám tě umřít." Podrbala ho na hlavě a připravila se na útok.

Klukovi se hned zvedlo sebevědomí a Katarinu začal brát jak svůj vzor ke kterému začal vzhlížet. Její odvaha a zapálenost do věci ho inspirovala.

,,Tak na můj povel chlapy."

Posádka byla též připravená.

,,TÉĎ!!!" Rozběhla se po chlapech jako první.
Chlapy s křikem též.

Swainova posádka byla hodně v nevýhodne pozici.

Boj mohl začít chlapy se sekaly navzájem a Katarina se snažila přebojovat co nejrychleji a nejchytřeji k lodi přímo do kajuty. Zranení a škrábance jí nezastavovali ani trochu. Byla v jednom ohni.

Záloha vyběhla hned na kapitánkyn povel a obklíčila Swainovu posádku konpletně.

Zatím co Katarina podřízla posledního muže před kajutou. Byla cela od krve jako jeji vlasy na kterých to nebylo nikdy vidět.

Jeji hamižnost ji poháněla. Čím víc mrtvých tím větší pohon smrti v Katarininých dýkach a meči.

,,Swaine!..." Vykopla dveře do kajuty ale to co viděla ji zarazilo. Nikdo.

Jak je to možné?!! Pomyslela si a na tváři se jí objevil zoufaly výraz.

Začala hledat v papírech na jeho stole snažila se najít cokoliv co by vedlo k němu. Cokoliv...