Nemám slov a nemám stání,
Osamocen, bez ustání
Bezmocný jak červi v hlíně
A hned zase ve vteřině
Zmítán touhou líbat nebe
Zvuky ranního večera cítit
Pak ledovým se žárem vznítit
A přitom nalézt sám sebe
Nemám chuť a nemám čas,
Zaneprázdněn, zas a zas
V stínu hledám naději
A z hlavy se mi ztrácejí
Všechna očekávání minulosti
Střípky vzpomínek na zítřek
Jak zaplnit prázdný vnitřek
A přitom nalézt obrysy skutečnosti
Nemám cíl a nemám plán,
Bloudím světem, sám a sám
Zalknut v moři výčitek
Zproštěn hořkých námitek
Marností slov se dusím
Však co se o mně míní
Co dávno vědí jiní
Já přitom nalézt musím
Nemám slov a nemám stání,
Navždy ztracen ve hledání,
Bezradný, však marná byla snaha
Objevit smysl žití, ach má múzo drahá
Já v myšlenkách na tebe
Žadoním o pochopení
Jak dát to, co ničí není
A přitom nalézt sám sebe?
ČTEŠ
Vábení múz
PoezjaVůně večera protkala okolní vzduch, Když první múza ke mně přišla. Hvězdné nebe prozářilo svět předtuch, Když první báseň z mysli mé vzešla. Jasný odlesk měsíce oslepoval můj zrak, Když kouzelné noci dech mne pohladil. A každý okamžik proměnil...
