Většina nek byla nervózní. Slyšeli jen nějaké hlasité zvuky, rychlé kroky a pak už skoro nic.
Už asi před půl hodinou měli dostat chabé jídlo. Všichni už měli hlad a ti, kteří byli po dvou a více se k sobě tiskli, aby se zahřáli.
Najednou se ty kroky ozvaly znovu. Tiché, pomalé. Po chvíli se zastavili úplně na konci chodby. Hned poté se se skřípáním otevřely dveře od jedné z cel.
Muž vešel dovnitř. Prohlédl si zatuchlou místnost a pak zavadil pohledem o mladého neka, který se choulil v rohu a vyděšeně ho sledoval. Byl dost vyhublý.
Pomalu k němu přešel a neko začal vzlykat. Bál se. Ale slova, která zaslechl ho donutila přestat plakat a překvapeně se podívat nahoru.
"Ššš...klid maličký...mě se bát nemusíš...neublížím ti."Jemně ho pohladil po mastných vláskách a vyzvedl si ho ho jemně náručí.
Neko to nechápal, ale nechal se nést. Nakonec ho položil na koberec ve staré zchátralé herně, pohladil ho a odešel. Nakonec takhle donesl do herny všechna neka z pokojů. Prohlédl si je a pak zmizel v kanceláři.
Po chvíli se vrátil a v rukou nesl bílé papírky, co měly tvar čtverečků.
Nechápavě ho sledovali, zatímco si stoupl doprostřed.
"Mé jméno je Nicolas a jsem vás nový majitel. Teď si vezmete libovolný čtvereček, který bude znamenat vaše číslo. Páry budou mít ale jen jeden čtvereček."
Vyskládal je na zem jako pexeso a každý si vzal. Zbytek odnesl a vrátil se.
"Teď budete tady...mám deky, ale nejdřív vás převleču a umyju. Musím tady udělat pár změn, takže budete na chvíli tady, přinesu vám jídlo, ale musím jet na chvíli pryč."Řekl a rozešel se k východu.
Ještě se na ně krátce podíval a pak už za sebou zavřel a zamkl, nastoupil do auta a vyrazil na cestu do obchodu.
ČTEŠ
Majitel útulku
FantasyÚtulek pro neka je něco jako noční můra. Násilím nutí neka mít děti a když nejsou dokonalé, tak je zabijí. Zatuchlé místnosti a loupající se zdi v pokojích vězněných jsou všude. Vypadá to tam jako v opuštěném vězení, kde nechce skončit žádný neko...
