Lucian si v klidu četl nějaký časopis s nohama na stole, který se podobal recepci a někdy tiše zahvízdal, když ho zaujal obrázek motorky, nebo nějaké elektroniky.
Nicolas odjel asi před půlhodinou, protože potřeboval ostříhat vlasy přesahující jeho ideální hranice délky a k tomu si je i chtěl nechat nabarvit. Lucianovi to nevadilo, aspoň nemusel jít do práce.
Asi odpoledne se ozval zvonek hlásící, že někdo přišel. Lucian tomu nejdřív nevěnoval pozornost, protože si myslel, že to je Nicolas, ale pak se nechápavě podíval na osobu stojící za stolem čelem k němu, co měla založené ruce na hrudi.
Nicolas to nebyl, ale muž byl jemu značně podobný. Černé, nakrátko střižené vlasy mu nejdřív přivodily dojem, že se už vrátil, ale oči tohoto muže byly značně jiné. Místo rudých duhovek s nádechem oranžové mu v očích dominovala oříšková barva.
"Přejete si?"Zavřel časopis, ale stále ho nechával v rukou, jakoby se domníval, že si jen přišel pro peníze za nějakou práci.
"Chtěl bych neka."Řekl jednoduše. Lucian jemně kývl, odložil časopis a vstal. Trochu účetnictví ovládal i přesto, že jeho obor byly spíše plány staveb a další různé věci.
"Vyberte si a předložte mi potřebné papíry, které jsou žádány pro převzetí neka."Založil si ruce na hrudi a čekal.
Muž chvíli očima bloudil mezi neky, která mu nevěnovala moc pozornosti a po chvíli ukázal na hnědovlasého chlapce.
Ten si hrál se dvěma svými kamarády a přitom se hihňal.
Lucian kývl a vzal toho neka vzal pod rameny. Ten se nechápavě podíval za sebe v domnění, že je to Nicolas, ale když si uvědomil, že ho drží jeho kamarád a kousek od nich stojí cizí muž, sklopil ouška a začal sebou vyděšeně cukat. Došlo mu, co se děje. Kňučel a snažil se osvobodit, ale Lucian si ho vyzvedl do náručí a nesl ho k tomu muži.
"Je nejspíš ještě plachý, ale až si zvykne, bude v klidu."Podal mu plačící stvoření, které se bránilo a sedl si za stůl. Podíval se na cedulku na náramku, co měl na ruce a naťukal do počítače kód, co na ní byl.
"Takže...tohle neko je druh Brunneis, ti nejsou moc drazí."Muž mu hned na to předložil dokumenty, které potvrzovali, že nemá žádnou trestnou minulost a pak zbývalo zaplatit.
"Přeji pěkný den."Lucian znovu otevřel časopis, dal nohy na stůl a dál si ho nevšímal. Byl až moc zabraný do svých myšlenek, než aby si všiml, jakou udělal chybu. Kdyby se totiž díval lépe a nezaobíral se jen schůzkou s dívkou, kterou měl potkat po práci, všiml by si, že neko, které si muž vybral byl ve skutečnosti Daniel, kterému Nicolas zapomněl sundat náramek.
ČTEŠ
Majitel útulku
FantasyÚtulek pro neka je něco jako noční můra. Násilím nutí neka mít děti a když nejsou dokonalé, tak je zabijí. Zatuchlé místnosti a loupající se zdi v pokojích vězněných jsou všude. Vypadá to tam jako v opuštěném vězení, kde nechce skončit žádný neko...
