Je jen využíván a nic víc,
kolem hvězd je natisíc.
Ruce sápou se až do nebeské výše,
jen aby objevily jeho tajné skrýše.
Po nocích tu s námi sedí
všechna tajemství o nás vědí.
Proč to vlastně dělají?
Proč tu lunu týrají?
Je to strach či závist bledá?
Každý ho tu v noci hledá,
vyhlížejí z oken domů,
když láskou svítí ke svým stromům.
Zvony hlásí do dáli
že přichází zas z povzdálí
a nepředejde smutku mladých
jež celý den ho hledali.
Odejde až ptáci přijdou
zazpívat mu líbeznou
píseň pro něj tak jasnou, jako je on sám.
Až čas obrátí hvězdy
v růžích zalitou oblohu,
modré nebe převezme tu věčnou úlohu.
Zbydou po něm jen slzy
rozlité na trávě zelené,
ráno si jich však už nikdo nevšimne.
Tak pohlédni nahoru
na posmutnělou oblohu.
Jež jen díky alkoholu
celý večer sledoval si
jeho světelnou hlavu.
ČTEŠ
TEMNÉ MÚZY ÚPLŇKU
Poesía🌚 Potěšení není člověka vlastnit, ale mít v místnosti ještě jednoho spoluhráče s vášní.
