Bytosti

3.část

Lis mi vše vysvětlila, tedy jenom to, na co jsem v tu chvíli chtěla slyšet odpověď.

"Jsi moc hezká, tak jak nám říkala královna," řekla najednou Lis a přehrabovala se mi ve skříni, aby mi našla šaty. 

"Cože? " nechápala jsem její reakci. 

 "Královna je také elf, střílí z luku a má dar vidět do budoucnosti," řekla Lis, ale moc mi tím nevysvětlila. 

"Aha...," byla má další slova. 

"Ty o tom vůbec nic nevíš," zasmála se Lis. 

"Ne, to teda nevím, " dala jsem si ruce v bok. 

"Jsi Elf, která ovládá živly. To si zjistila o tom stromu, a uvidíme jestli umíš střílet z luku nebo házet noži," otočila se na mě a tím se přestala přehrabovat ve skříni. 

"Já ale neumím nic," sedla jsem si na postel. 

"Každý elf se narodí s talentem ovládání zbraní, ale elfů je tu málo. Ty si třetí v zámku. Ty jsi někdo dost důležitý. Můžeš rozhodnout o budoucnosti našeho, tak vašeho světa." 

"Jak je to teď v mém světě? " zeptala jsem se. 

"Popravdě nevím. Myslím, že se zastavil čas," pokrčila rameny a zavřela skříň. 

 "Zastavil?" podivila jsem se.

"Netuším, doopravdy. Na vezmi si tohle," podala mi bílou kombinézu s černým páskem. Postavila jsem tašku a oblékla se do ní. 

"Já věděla, že ti bude slušet," zasmála se Lis. 

"Děkuji," prohlédla jsem se v zrcadle. Nestála jsem tam já, byl to někdo jiný. Cizí. 

 "Jak je to s princem? " vzpomněla jsem si na blonďáka.  

"Je to syn královny, který je méně důležitější než ty," pokrčila rameny, jakoby to nestálo za řeč. 

"Co když ho kvůli mě zabijí?" dívala jsem se na špičky černých bot. 

"Rozhodl se sám, jako já a Luke," usmála se na mě Lis. 

"Můžou vás zabít!" vykulila jsem na ní své oči. 

"Jestli se tím zachrání světy," trochu mě to zarazilo. Ona je smířená se smrtí. "Půjdeme na oběd a pak do výcvikového centra," řekla najednou. Vedla mě chodbami až jsme vstoupili do jídelny. Byly tam malé stolky a uprostřed stál větší u kterého seděla královna. Kývla na nás a my přistoupili. Kluci si mě prohlíželi s obdivem. Přede mě postavili talíř s jídlem. Netuším co to bylo ale bylo to vynikající. Po obědě jsem se vrátila do pokoje. Najednou někdo zaklepal. 

"Jdeme" řekla Lis a já šla vedle ní a kluci za námi si něco šeptali. Otevřely se obrovské ze dřeva vyrobené dveře, které skrývaly výcvikové centrum. Nikdo tam nebyl, ale bylo tu plno terčů, nožů a taky tam byl luk. "Pojď," houkla na mě Lis. 

Postavila mě k nožům, které byli podle velikosti naskládané na stojanu."Nejdřív zkusíme nože," řekla a podala mi jeden do ruky. Chvilku jsem si ho prohlížela. Měl dřevěnou rukojeť, do které jsou vyryté nějaké znaky. "Hoď s ním," řekla Lis a koukala na mě jako bych nevěděla co s tím. Napřáhla jsem se, když mi někdo zaklepal na rameno a já ho hodila.