Nechtění Polobozi

2 Ayami

  Byl normální den v táboře a já se rozhodla, že si zatrénuju s Clariss. Trénovaly jsme už asi hodinu s meči, ale mě to furt bavilo. Zrovna jsme měli pauzu a do arény vtrhl Will. ,,Hej Ay máš jít za Cheirónem do hlavní budovy.'' řekl já se omluvně podívala na Clariss a rozeběhla se za Cheirónem. Když jsem doběhla tak tam byla i Wise má nejlepší kamarádka. ,,Ayami, Wise mám pro vás překvapení." spustil Cheirón. ,,Jelikož jsem tušil, že by jste zase zdhly tak vás místo toho pošlu do Řecka pro Mathua." Začali jsem s wise skákat radostí. ,, Kdy vyrážíme?" optala se Wise. ,,Co třeba hned." odpověděl Cheirón. Obě jsme vystřelily do našich srůbu si sbalit věci a převlíknout se.

Já si na sebe vzala moje oblečení v emo stylu vlastně všechno moje oblečení bylo emo. Pak jsem popadla černošedý batoh a naházela do něj ambrózii, nektar, náhradní oblečení, MP3, sluchátka, drachmy a smrtelné peníze několika měn. S Wise jsme se dohodly, že se pokusíme zavolat jejího otce Apollóna jestli by nás nesvezl do Řecka v tom jeho božím létajícím autobusu. Sešly jsme se u stájí vyrobily duhu pomocí vody co jsem vyčarovala a Wise řekla :,,Ó Iris bohyně duhy příjmi mou oběť.'' a hodila do duhy drachmu ta v záblesku světla zmizela a Wise pokračovala :,,Apollón bůh slunce.'' Když se Apollón Wise řekla,,Otče mohl bys prosím mě a Ayami vyzvednout při západu slunce a odvézt nás do Řecka Cheirón nás poslal pro mého sourozence." poprosila Wise svého tátu. ,, Jasně bude sranda vyzvednu vás u té vaší borovice a mezitím mi můžete vymyslet dárek." pousmál se Apollón. ,,Dobře počítáme s tím." řekla Wise a hovor skončil. ,,Tak asi jdeme vymyslet dárek.'' řekla jsem a Wise přikývla. Asi hodinu jsme přemýšlely co mu dát nakonec jsme mu složily písničku o jeho úžasnosti. Už bylo osm večer když jsme to dopsaly a slunce skoro zašlo. Rychle jsme se rozloučily a běžely k Thaliině borovici. Přesně když jsme tam doběhly přistál Apollón se svým božím autobusem.Když Apollón vystoupil řekl :,,Nazdar holky nastupovat nemáme moc času.'' vběhly jsme do autobusu a usadily se úplně vepředu.Celou cestu jsme výskaly nadšením. Apollón nám zastavil asi kilometr od Athén. Tady teprve svítalo. Rozloučily jsme se s ním a vydaly se do Athén. Bylo už po poledni a s Wise nás to přestávalo bavit.Po malém občerstvení v jedné restauraci jsme se znovu vydaly hledat. Už bylo skoro osm večer a já měla chuť Mathua uškrtit. Rozhodly jsme se, že půjdeme k Akropolis. Já si cestou vrazila do uší sluchátka a pustila si písničky na MP3. Už jsme byly u Akropolis když jsme zaslechly výkřiky podívaly jsme se na kopec a tam bojovali kluk a holka proti pěti hromotlukům. S Wise jsme se na sebe podívaly a kývly. Rozeběhly jsme se přímo do té bitvy. Po mě se vrhli dva tupci a po Wise jeden. Pro mě a Wise to byla hračka byly jsme trénované a já uměla ještě dalších sedm bojových umění. Sluchátka jsem si nechala v uších nebylo potřeba je vyndávat, protože bojovali jako úplní začátečníci. Mohla jsem si tam tancovat a nic se mi nestalo. Jim jsem naopak asi docela hodně ublížila, ale bylo mi to jedno. Vtom tam přiběhl Mathu a já na něj hodila dokonalý vraždící pohled. Nervózně polkl, protože věděl, že dokážu udělat lidem ze života peklo. Pak začal bojovat s jedním z těch tupců se kterými jsem bojovala. Já, Wise a Mathu jsme své protivníky rychle vyřídili a to tím, že jsme je uspali. Pak jsme koukli na toho kluka a tu holku. Vypadali stejně takže to budou sourozenci. Jeden tupec držel té holce ruce za zády a ten poslední bojoval s tím klukem. Vtom odněkaď vytáhl nůž a bodl s ním toho kluka.Zařval bolestí ani se mu nedivím ta holka zaječela a mi tři vykřikli :,,Neeeeeee!!!'' naštvala jsem se ne to není ono já se neuvěřitelně nasrala. Zase jsem ucítila tu sílu co se ve mě probudila vždy když jsem se hodně naštvala.Rozběhla jsem se rychlostí blesku a toho zmetka co bodl toho kluka jsem uhodila tak silně, že odlétl několik metrů. Pak jsem se znovu rozeběhla k tomu dementovi co držel tu holku. Toho jsem také uhodila a on samým překvapením upustil tu holku. Ta se rozeběhla za svým bratr já se mezitím uklidnila a pak se k nim rozeběhla.,,Musíme ho odnést k vodě.'' křikla jsem. ,,Jsi se zbláznila.'' odpověděla mi Wise. ,,Můžu ho zkusit uzdravit pomocí vody.'' křikla jsem na ně. Wise jen protočila očima a pokynula Mathuovi. Ten ho popadl do náručí a rozeběhl se k vodě já zase popadla tu holku za ruku a rozeběhla se za Wise a Mathuem.Dorazili jsme k vodě Mathu ho opatrně položil do vody a já si klekla k němu ruce mu dala kousek nad ránu a začala se soustředit. Asi miska vody se vznesla z hladiny vody a rozzářila se obklopila klukovo rameno. Wise přišla ke klukovi klekla si mu za hlavu dala mu ruce na spánky a začala něco mumlat ve starořečtině.

Ten kluk sebou začal cukat bolestí, tak jsem ho svázala vodou aby nikomu nic neudělal. Začal se probírat ale já jsem byla vyčerpaná. Wise mě hodila do vody. ,, Jo ahoj.Omlouváme se ,že jsme se nepředstavily dřív. Já jsem Wise Cookie a ta holka ve vodě je Ayami Uzumaki a jak vidím tak mého bráchu znáte." předsatvila nás Wise. Ta holka se nechápavě na Wise podívala. ,, Jo jsme sourozenci a vy jste?" optala se Wise na jména. Nic neříkali. Podívala jsem se do dálky a šla k nám nějaká osoba. ,, Ariano, Alexisi hledám vás po celých Athénách. Pojďtě musíte si sbalit."  ta ženská jim pomohla zvednout. Ten kluk strácel rovnováhu a ta holka kulhala. Otočila se a zamávala nám a hned se otočila na zpátek. Sotva se ztratili z dohledu připlaval k nám Duhák.,, Čau kamaráde. Hodíš nás prosím do tábora? Díky. Wise, Mathe nasedněte já poplavu." oba nasedli a vyplli. ,,Mathe co to bylo za ty lidi co jsme zachraňovali?" optala se Wise. ,, To byli Ariana a Alexis Tenebris. Jsou to dvojčata. Oba prohlédnou Mlhu." ,,Cože?!" skočili jme mu obě do řeči. ,,Ariana i Alexis prohlídnou Mlhu. Jednou jsme šli se školou do muzea a zakřičeli že je tam harpie, která tam vážně byla." dopověděl Mathu. ,,Proč jsi to neřekl vzali by jsme je do tábora." Wise to řekla svému bratrovy takovým tónem že by mu chtěla vynadat.  ,,Chtěl jsem to říct jenže jsem to nestihl." odpověděl jí na to Mathu. ,,No to mně nezajímá. Mohli jsme je zachránit!" začala se Wise a Mathu hádat. Hádali se celo cestu a já si v klidu povídala s Duhákem. Když slezli z Duháka na pláži tábora stále se hádali. ,, Tak čau Duhádu a dík za pomoc." pohladila jsem ho a odplaval. Já si to v klidu šla za nima. Až se zastavili u jídelního pavilonu. ,, Ty jseš ale pako."  Wise dala Mathuovi pohlavek. Nevidržela jsem to a vybuchla smíchy. ,,Wise proč mlátíš mladšího bráchu?" optal se Will. ,,To pako nám neřeklo o dvou polokrevných idiote. Jo a Wille nezájímá mě že jme stejně starý."  Wise dala obou naráz facku a odešla. Já jsem se válela smíchy po zemi. ,, Že by měla svoje dny." zašeptal Willouš a hned se pustil do řevu na Mathua. ,, Ty jseš ale fakt víš že si to třeba mohli uvědomit že jsou polokrevní." a dal Mathovi pohlavek. Já se nehlas mála a válela po zemi. ,, No a ty se nesměj Ayami." řekl mi ale to mě nutilo ještě víc se smát. V tu chvíli se ozvala rána několik polokrevných se leklo já se přetala smát. Rozeběhla jsem se s několika dalšími polobohy za tím zvukem. Když jsme tam doběhli tak tam bylo rozpadlé letadlo které částečně hořelo a všude plno nehybných lidí až o kus dál jedíní lidé co byli živý. podívala jsem se jim do obličeje. To je Ariana a Alexis.