Nechtění Polobozi

6 Harmony

Byla jsem na vyjížďce se svým nejoblíbenějším koněm Alanem. Měl světle hnědou srst a hodně světlou žlutou hřívu a ocas. Vybjehla srna a Alan se jí lekl. Běžel tryskem a já se ho snažila uklidnit nešlo to. Dorazili jsme k nějáky borovici a hnali se do údolí, které bylo za borovicí. Cestou jsme sráželi děti všeho věku. Asi tu byly na táboře a když je Alan srazil křikla jsem na ně věci typu ,,Moc se omlouvám.'' Alan hodil pěknýho kozla. Já už to neuseděla a to jsem se držela hrušky na sedle. Prolítla se vzduchem hezky Alanovi přes krk. Běžel cvalem přes lidi. Viděla jsem blonďatého kluka který zuřil a čenovlasího kluka co chtěl chytit Alana. Alan si jednu otěž zamotal okolo nohy a druhá mu zůstala za sedlem. Docela jsem se bála ,aby se mu něco nestalo. Postavila jsem se sice mě bolela šíleně ruka a noha ,ale pro Alana to vydržím. Rozeběhla jsem se za ním. Ale jelikož jsem to já tak jsem zakopla o svojí vlasní nohu. Dopadla jsem na zem tak kvalitně, že jsem si o něco rozsekla koleno až do masa. Podívala jsem se kde je Alan. Ten černovlasej kluk mu rozmotával nohu z otěže a viděla jsem jeho roztomilí vyplašený kukuč. Začali se mi hrnout do očí slzy, protože jsem si vzpoměla na Milušku, kterou musala moje nevlastní matka nechat uspat. Měla vážnou nemoc a navíc byla stará a týraná.(Lidi omlouvám se že tady to s Miluškou jsem sem dala ale je to na udstění její památky) Propukla jsem v pláč. Ne z bolesti ale ze smutku. Setmnělo se mi před očima a už si nic nepatuju.

Probudila jsem se. Byla ješte tma. Cítila jsem, že mám těžší ruku a nohu. Hned jsem poznala proč jsou těžší. Mám na sobě sádru. Vedle mě leželi berle. Sebrala jsem je a našla jsem baterku. Rozsvítila jsem jí. Zmapovla si terén a očekávala pryč. Když jsem se dostala ven slyším řehtáni a kopání do stěn. Takže je tak chvíli po pátý. Nojo Alan má v hlavě hodiny. Jdu za ním. Dostala jsem se do stájí kde byli pegasové. Počkat pegasové! Mně hrabe. Otevřela jsem box ze kterého se ozýval ten skandál co vydával Alan. Na zemi leželi kopyťák. Alan zvedal sám nohy a já je zdravou rokou držela a rukou se sádrou držela a opírla se o něj. Na boxe byla pověštěná uzdečka a o kus dál vyselo sedlo. Jenže ten western je těžkého a se sádrou ho nezvládnu nasedlat. Tak nauzdím a pojedu bez sedla. Vyšla jsem ze stáje a našla velkej kámen na kterej jsem se s těží dostala a nasedla na Alana a jeli jsme v kroku pryč.
,,DOPRDELE PROC ME TAKY ZADNEJ Z TECH KURVYSYNU NEPOSLOUCHA JA SE SNAZIM ABY SE CO NEJDRIV UZDRAVILI ALE ONI ME NIKDY NEPOSLECHNOU MAM TOHO DOST...." otočila jsem se byl toho blonďák a. Pobidla jsem Alana do klusu. Rychlým přiloženým klusem ujíždím pryč. ,,TY ZRZKO OKAMŽITĚ SE VRAŤ." zařval ne mě. Já toho kluka ignorovala. ,,PERCY OKAMŽITĚ VZTAŇ. JSI TU MISTR NA KONĚ. OKAMŽITĚ VSTAŇ." blonďák začal bouchat na dveře. Okolo toho domku bylo dalších několik domků. ,,Wille neřvy, vzbudíš celej tábor." vyšel nějaký kluk Willovi podobný a vypadal rozespale. ,,Pozdně, už jsme všichni vzhůru." přidala se k nim nějaká asi šestnáctiletá blondýnka se šedemíma děsivíma očima. ,,Já ho vzbudím." pověděla a vešla do domku. Já si nadskočila a nacvála. Několik lidí se za mnou rozeběhlo. ,,Zrzko stůj." volaly na mě. Já jsem otočila hlavu a vyplázla jazyk. Za náma se rozběhl černovlasý kluk asi ten Perry nebo jak se jmenuje. Zakřičel z plných plic ,,ALANE OTOČ SE A VRAŤ SE." Sakra odkud ví, že se tak jmenuje. Alan se chtěl vrátit cítila jsem to, ale nakonec běžel dál. Vyběhli jsme kopec na kterém byla socha a borovice. A přešla do kroku a sešla kopec a nějak jsem se dostala zplátky do campu odkaď zítra s adoptyvní rodinou odjíždíme . Když jsem tam dorazila celý camp byl vyhořelí. ,, TY ZRZAVÁ SVI** OKAMŽITĚ SE VRAŤ." vynořil se blonďák ještě s nějakým klukem ve vozejku kterému právě upadlo kolo. ,,TY BLONĎATEJ ZMETKU NA*** SI A JDI DOP*****!" s velkou radostí jsem na něj zažvala. Nějakej kluk se u trosek campu válel smíchy. Kde sem tam vzal? ,,NICO CO JSEM TI ŘÍKAL O PODSVĚTNÍ MAGII!" kvuli tomu blonďákovy museli asi utéct všechna zvířata v lese. ,,JMÉNÉM MÉHO OTCE TI PŘIKAZUJI ZASTAVIT TY PALIČATEJ PONÍKU." podívala jsem se odkaď se ten hlas bere. Z nebe na černém pegasovi se snesl ten Perry. ,,TY ZATRACENEJ PONCLESI TO O MĚ MYSLÍŠ! BLACKJAKU PŘESTAŇ SE SMÁT!" Najednou změnil směr. V ruce se mu zalesklo něco kovového a zmizel mezi stromy. Já na toho blonďáka řvu nadávky a on na mě až jsem z toho skončila na zemi s nakřáplou sádrou a přetrhanýma stehama na koleni. Asi po 15 minutách se tam znovu objevil Perry celý od krve ,, VY PITOMCI KDYBY JSTE TAK NEŘVALI TAK SE SEM NEHRNOU NESTVŮRY." a udělal flák na zem. ,,TY ZRZAVÁ SVITĚ TO KVŮLI TOBĚ JE PERCY V TOMHLE STAVU!" ,,TY SVÍTIVÁ UŘVANÁ OBLUDO TO TY JSI ZAČAL ŘVÁT NA CELEJ LES!" Ze stromu vyběhl ohromný lev. Alan se proti němu rozeběhl. Já jsem nějak vstala jsem a s obtížema jsem se nějak za ním rozešla. ,,ALANE OKAMŽITĚ NA TO ZAPOMĚŇ!" ,,ZRZAVÁ SVINĚ OKAŽIT ZPOMAL! JÁ TI NECHCI ZASE ŠÍT A SÁDROVAT." svítivá obluda se rozhodla rozeběhnout. ,,SVÍTIVÁ UŽVANÁ OBLUDO NECH MĚ BEJT JSEM UPLNĚ V........." pak si už nic nepamatuju.

Probrala jsem se na mně už známém místě. Na jedně straně ležel Percy kterámu z pusy tekla slina a u něj seděla ta blonďatá dívka s šedýma očima. Na druhé straně jsem viděla toho kluka co se smál a u něj seděla svitivá uřvaná obluda. ,,ZRZAVÁ SVINĚ CO TO MĚLO ZNAMENAT!?" no a je to zase tady. ,,TY SVÍTIVÁ UŘVANÁ OBLUDO CO MÁŠ NA MYSLI!?" V tom ta holka začala křičet a ukazovat na stěnu. Svítivá uřvaná obluda se tam podívala a já taky jenže já viděla flek jelikož mám asi jednu a pul dioptrie na dálku. Ta holka začala řvát a skočí Percymu na břich. Svítivá užvaná obluda přišla k Percymu a tu holku zchodila dolu a přišla k tomu místu a tu věc praštila. ,, Annabeth je to jen....." ,,Neříkej to slovo!" ,,Pavouk."