Ship: Sebastian x Ciel
Anime: Kuroshitsuji
Datum vydání: 26.5. 2019
_________________________________
Mladý hrabě seděl za svým pracovním stolem a pročítal poštu. Mezi služebními dopisy a přáními od jeho sloubenky lady Elizabeth ale našel i něco velice nezvyklého.
Ještě jednou si přečetl text na obálce, jestli se náhodou nepřehlédl, načež ostře zakřičel jméno svého komorníka. Ten stál samozřejmě do sekundy u něj a s úsměvem se tázal, co si mladý pán bude přát. Ciel nakrčil čelo a podal Sebastianovi dopis.
"Co to má znamenat?" Zakřičel naštvaně. Démon pohlédl na obálku a v okamžiku, kdy jeho oči přelétly po modrém nápise, vypadal, že každou chvíli omdlí.
"Ehm... mladý pane, já..." nadechoval se k nějakému vysvětlení, ale žádná dobrá výmluva ho zrovna nenapadala.
Když se dlouho k ničemu neměl a jen tam pitomě stál a zíral před sebe, hrabě se napřáhl a dal démonovi facku. "Kolikrát jsem ti jasně říkal, že ty pitomé věci nemáš tahat do mého sídla?!" Zakřičel a flustrovaně si prohrábl vlasy.
"Pokud mohu podotknout mladý pane, nejsou to žádné věci, nýbrž živé bytosti, které potřebují domov." Namítl démon.
"Vypadá to tu snad jako útulek?" Nadzvedl Phantomhive jedno obočí, načež si hluboce povzdechl.
"Máš se starat o sídlo a o mé bezpečí. Ty zablešené koule chlupů tě jen rozptylují od práce. Jestli najdu v sídle jen jedinou kočku, přísahám že poletí z okna. A ty poletíš společně s ní." Zavrčel hrabě a zvedl se od stolu.
"A nyní připrav koupel. Je už pozdě, půjdu spát." Sykl a odehnal svého služebníka pryč.
Ten se poslušně vydal chystal poručenou koupel a při práci promýšlel ďábelsky plán, jak ukojit svou kočičí potřebu a při tom nerozzuřil hraběte a jeho bouřlivou alergii. Ach, má to ale těžký život.
O pár dní později, když se Ciel probudil, už měl komorník vše přichystané a ve chvíli, kdy začal mladého pána oblékat, jeho plán začal.
"Dnes odpoledne jste pozvaný na maškarní bál pořádaný Aloisem Trancym." Oznámil svému pánovi, který vypadal velice nezaujatě. Dnes v noci se špatně vyspal a tak jen odsekl, že nikam nepůjde.
"Ale byla by to pro vás velice příhodná příležitost mladý pane. Jsou tam pozváni téměř všichni významní lidé a když tam nepříjdete, mohlo by to vzbudit dojem, že jste stále dítětem a chodíte spát brzy." Poznamenal démon zákeřně. Moc dobře si vzpomínal na to, jak pána naštvalo, když si z něj posledně utahovali.
"Tch. Dobrá tedy, ukážu se tam. Bude tam i Lady Elizabeth?" Otázal se nevrle.
"Ne, pane. Lady Elizabeth dnes odjíždí na dva dny pryč z Londýna." Sebastian se lehce usmál. Ciel teď nemá krom své lenosti jedinou výmluvu. Zahnal ho do kouta.
"Dobrá." Zabručel. Jeho energetická snoubenka je poslední člověk, kterého dnes toužil vidět.
Celý den probíhal jako obvykle. Mladý Phantomhive byl zaneprázdněn svou prací a Sebastian dohlížel na zbytek služebnictva. Občas měl obravdu chuť Bardovi ten jeho plamenomet omlátit o tu jeho blonďatou a neuvěřitelně pitomou palici.
Ale přece si nebude tenhle nádherný den kazit, no ne? Zatím jde vše podle plánu a Sebastian doufal, že to tak i zůstane.
"Je čas, abyste se začal připravovat na ples, mladý pane." Oznámil hraběti, když odnášel prázdný hrnek od čaje.
"Dobrá, tak mi připrav nějaký kostým." Zavrčel a dále se věnoval papírování.
"Jak si přejete." Sebastianovi se zablesklo v očích. Přesně tohle potřeboval, aby Ciel řekl. Jeho flegmatický přístup se teď obrátí proti němu.
"Mladý pane?" Začal démon opatrně.
"Co je?" Vyštěkl nepříjemně.
"Zavřete oči." Na jeho rtech se objevil potemnělý úsměv, jenž rozhodně neznačil pranic dobrého. Šlechtic si chvíli svého sluhu přeměřoval nedůvěřivým pohledem, načež tedy svolil a oči zavřel.
Démon chvíli něco chystal, než si nastavil svého pána do potřebné pozice a jal se převlékání. Pro jistotu mu ještě zakryl oči páskou, aby se náhodou tajně nedíval.
Ciela to dosti znervózňovalo. Neměl sebemenší tušení, do čeho jej komorník navléká a ta nevědomost ho štvala. Navíc to tomu přihlouplému sluhovi nějak podezřele dlouho trvalo.
Jenomže to nemohl tušit, že jeho služebník si ho při převlékání ještě spokojeně prohlíží. Přece jen, tohle se nevidí každý den.
"No tak pohni," zabručel, když už ztrácel trpělivost.
"Jistě, mladý pane," odvětil Sebastian, který se probral z menšího transu. Postavil svého velectěného pána před zrcadlo a sundal mu šátek z očí.
Ciel se zarazil. V odrazu zrcadla stál drobný kluk v roztomilém, avšak decentním oblečku. Nebylo to nic přeplácaného jako od jeho snoubenky - vlastně to bylo docela pěkné. Však to, co mu rostlo z hlavy už se mu tak skvělé nezdálo. Koukal na to jak na nějaké parazity a proklínal se za to, že dal tomu pitomci volnou ruku ve výběru jeho kostýmu.
"Copak mladý pane? Něco se vám nezdá?" zeptal se démon sladce, když zpozoroval jeho výraz.
"Ty kočičí uši sis mohl odpustit," zasyčel podrážděně hrabě. "a ten ocas taky."
"Řekl jste mi, abych vám zajistil kostým, tak jsem splnil vaše přání. Obávám se ale, že na shánění nového obleku a převlékání už není čas. Měli bychom vyrazit."
Sebastian si jen vysloužil škaredý pohled a následně remcání.
Za ten pohled to ale stálo. Ciel v tom vypadal přímo k sežrání. Sebastian ho celý večer nespustil z očí. Sledoval ho a hlavou se mu honily neforemné myšlenky.
Ten ples měl jen jedinou chybu. A to jest dolízající Alois s titěrnými otázkami, proč chtěl Sebastian uspořádat maškarní právě v jejich sídle.
"Kdybychom ples pořádali v sídle Phantomhivů, mladý pán i já bychom se proletěli oknem." Zabručel nakonec démon a odešel pryč, zatímco tam nechal zmateného blonďáka, jenž jeho odpověď neměl šanci pochopil. Jak by taky mohl? O Cielove nedávném rozhořčení neměl nejmenší tušení.
ČTEŠ
Chuchvalec
Fanfic,,Hned v první kapitole jsem já, potřebujete snad další důvod, proč to otevřít?" šklebí se Eren, ruku v ruce s Levim. ,,Taky právě proto je tvůj příběh největší blivajz," namítá Bill, zatímco drhne sedadlo. ,,Lidi, radši ty první kapitoly přeskákejt...
