Marry Me? Christmas story

∆10.12.∆

10.12.2018

Rychle jsem běžela k bolestí svíjícímu se Dracovi.

„Promiň, promiň moc mě to mrzí." Sebrala jsem hůlku ze země a začala vyslovovat léčivá kouzla.

Krev na podlaze se začala pomalu vracet do jeho těla, ale pořád se svíjel bolestí. Měl obličej plný krve, spoustu podlitin, modřin a šrámů.

„Vydrž." Dokončila jsem kouzla na řezné rány.

„Můžeš se zvednout?" Zeptala jsem se, ale odpověď mi byla dost jasná.

„Zkusím to." Procedil skrze zuby blonďák.

Začal se zvedat. Syčel bolestí, ale zkoušce to dál. Podepřela jsem ho pod paží a vedla ho do své ložnice. Uložila jsem ho do postele.

„Budeš tu mít všechno od krve! Půjdu se umýt, už jsem v pohodě." Udělal falešný úsměvný pohled.

„Na to zapomeň! Z téhle postele se ani nehneš! A ne, nejsi v pořádku!" Zakřičela jsem na něj.

„Ty jsi v pořádku?" Strachoval se.

„Jo nic mi není." Zalhala jsem a posadil se vedle něj na kraj postele.

„Nelži mi! Nejsi v pořádku tady ti teče z hlavy krev! Co ti udělal?! Ať si mě nepřeje já ho...!" Začal zuřit.

„To nic, nic mi není. Teď hlavně lež, donesu ti lektvar na ty podlitiny." Chytila jsem ho za ruku, usmála jsem se.

„Ale..." Začal protestovat.

„Pššššt!" Utišila jsem ho, zvedla se z postele a šla do kuchyně.

Úplně ve vrchní poličce nad dřezem jsem měla v zásobě schované všemožné lektvary. Rychle jsem našla ten co jsem potřebovala a vrátila se za blonďákem.

„Tady, vypij to!" Přikázala jsem a on poslechl.

„Děkuju." Chytil mou ruku.

„To já děkuju... Že jsi stál za mnou." Stiskla jsem jeho ruku pevněji

Draco vypadl, jako by chtěl ještě něco říct, ale lektvar začal působit a on upadl do spánku, který teď nutně k uzdravení potřeboval.