Marry Me? Christmas story

∆12.12.∆

12.12.2018

Myslím, že špatně reaguje na ten lektvar...

Najednou Draco začal jevit známky bdělosti. Cosi si pro sebe mrčel a vrtěl sebou. Otevřel oči.

„Ahoj." Usmál se.

„Ahoj." Oplatila jsem mu jeho úsměv.

„Jak... Jak dlouho jsem spal?" Zajímal se blonďák.

„Šest hodin... Cítíš se líp?" Odpověděla jsem na jeho otázku.

„Co... Cože? Šest hodin? To ne! Nepřišel jsem do práce! To je špatný... Moc moc špatný!" Vyšiloval.

„Draco... Je 1.1. . Dneska se do práce nechodí." Řekla jsem klidně.

„Ne... Ne... Já.. já musím do práce!" Vyšiloval a snažil se zvednout z postele, ale hned jak se o to pokusil, zhroutil se zpět na postel.

Pořád se snažil postavit, ale ani za boha mu to nešlo. Bála jsem se, že si ublíží. Když dopadl na postel, chytila jsem ho jednou rukou za rameno a druhou za ruku.

„Pššššt... Všechno je dobrý, jenom máš horečku. V klidu, nikam dneska nejdeš." Sevřela jsem jeho ruku pevněji a přimáčkla jsem mu rameno víc k posteli, aby se nemohl zvednout.

Když se konečně trochu uklidnil pustila jsem jeho rameno. Díval se mi do očí. Znovu jsem mu položila dlaň na čelo.

„Úplně hoříš! Vydrž chvilinku, donesu ti čaj a studený obklad." Pohladila jsem ho po tváři a odběhla do kuchyně.

Rychle jsem postavila vodu na čaj a nechala si odpustit teplou vodu na ledovou. Ze skříně jsem mezitím vytáhla šátek, který jsem do ledové vody namočila.

Když byla voda vřelá, nalila jsem jí do velkého hrníčku a vložila do něj sítko s bylinkovým čajem. Osladila jsem ho medem, dala do něj trochu citrónu a rychle šla zpátky za blonďákem.

„Tady." Podala jsem mu čaj.

Loknul si a podal mi ho zpátky. Lehnul si a já mu na čelo dala ledový šátek. Otřepal se zimou. Ze skříně, která je naproti posteli, jsem vytáhla velkou vlněnou deku, kterou jsem ho přikryla.

„Musíš to vydržet." Usmála jsem se na něj s lehkým náznakem lítosti.

Kývnul na souhlas.

„Kdyby jsi něco potřeboval, tak mi řekni budu vedle, ano?"

„Hermiono?" Zeptal se hned jak jsem to dořekla.

„Ano?"

„Prosím... Zůstaneš tady se mnou? Klidně jenom chvilinku." Prosil.

„Mhhhm..." Posadila jsem se vedle něj.

Přisunul se blíž a položil si hlavu bokem na můj klín. Jednou rukou jsem mu přidržovala obklad a druhou ho hladila po krásných, ale momentálně zpocených blonďatých vlasech...