"Kéž bych je mohla někdy potkat!" Říkala jsem si každý večer před spaním.Představovala jsem si jaké by to bylo potkat kluky z Why Don't We a hlavně ho, ho ktrerý mně dokáže pokaždé rozveselit nebo rozplakat.Jaké by to bylo potkat Jacka Averyho.
Ráno jsem se probudila dřív než Jack. Podívala jsem se na hodiny, bylo teprve půl osmé. Otočila jsem se, abych na Jacka viděla. Byl tak strašně rostomilej.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
"Proč na mě tak koukáš, to jsem tak hezkej!" řekl se zavřenýma očima. "Já myslela že spíš. Promiň jestli jsem tě vzbudila" podívala jsem se na něho omluvným pohledem. "Lásko, nemáš se za co omlouvat. Tohle bylo to nejhezčí probuzení co jsem kdy měl. No vlastně tomu něco chybí!" řekl a našpulil rty. Pomalu jsem se k němu nahla a políbila ho. On ho prohloubil a tak mě něco napadlo. Sedla jsem si na něho obkročmo a sundala mu tričko. "Jacku.... " pošeptala jsem mu do ucha a zkousla si zpodání red. Potom jsem šla dolů a.. "Pokračování příště!" zakřičel jsem a běžela do kuchyně. "Ale noták, to si že mě děláš prdel!" slyšela jsem z pokoje jak Jack nadává. Když jsem přišla dolů vybuchla jsem smíchy. "Emm... co se děje?" zeptal se mě Zach který si dělal kakao. "Trochu jsem Jacka provokovala!" pousmála jsem se. "No ty vole. Nevíte co se stalo Jackovi on má takovej menší problém tam dole!" přišel Jonah a smál se jak střelenej. "Natča ho nějak provokovala!" řekl Corbyn který seděl celou dobu vedle Zacha. "Dobře ty!" zasmál se Jonah a placl si se mnou. "Nevíte kde je Natča?"...."Tady jsem brouku. Copak potřebuješ?"usmála jsem se." Já bych ti chtěl něco ukázat" usmál se a šel ke mě. "Emm...Dobřé!" chytl mě za ruku a přehodil si mě přes rameno. "Jacku nech měěě, Ááá"....."Nechceš si zaplavat miláčku?!" zasmál se a hodil mě do bazénu. Nestihla jsem nic říct a už jsem byla pod vodou. Vyplavala jsem a podívala se na všechny okolo co se válí smíchy. "No dobrý nó!". Když jsem vylezla šla jsem uražená splátky do chaty. Já jsem totiž ten nejvíc urážlivej člověk na světě. "Kampak jdeš?" ptal se mě Jack když jsem vycházela schody. "Do postele. A sama!" zabručela jsem a vešla do pokoje. Převlýkla jsem se a skočila do postele. Vyndala si počítač z tašky a pustila si Riverdale. "Jupíí! To je tak super že už Archie není ve vězení!" říkala jsem si pro sebe, když v tom do pokoje přišel Jack. "Kdo je Archie!" zeptal se a já se chtěla začít smát. "Proč tě to zajímá?".... "Možná protože jsem tvůj kluk?" řekl a já se na něho musela usmát. "Už na mě nejsi naštvaná?".... "Možná?" řekla jsem a podívala se na něho. On se usmál a lehl si za mnou do postele. "No, kdo je teda ten Archie?" zeptal se po několika minutách co na mě jen tak ležel a já se mu prohrabovala v jeho kudrlinkách. "Zlato snad nežárlíš? A nemáš se čeho bát je to jen postava z mýho oblíbených seriálu!" usmála jsem se a dala mu pusu na tvář.
Asi hodinu jsme leželi v posteli a koukali se na Riverdale. Ano přemluvila jsem Jacka aby se semnou koukal, moc se mu nechtělo,ale mám takovej pocit že se mu ten seriál líbí. " Naty? "zeptal se Jack docela vážným tónem."Ano? Děje se něco?".... "No víš my budeme pozítří odjíždět zpátky do L.A. a tak jsem se chtěl zeptal jestli by jsi nejela s náma."řekl a mě se chtělo brečet. "Už? Tak brzo? Já myslela že budete déle!" začala jsem trochu panikařit. "Naty v klidu. A ty by jsi s náma nemohla jet. Kluci by byli rádi a já nejvíc! Prosím!" podíval se na mě, já jsem jen mlčela. Nevěděla jsem co říct. Je jasný že s kluka jet chci a jak, ale bojím se toho že mi to rodiče nedovolí. Vlastně je mi už osmnáct takže bych se jich ptát vlastně ani nemusela. No to je jedno, věřím v to že mi to dovolí. "Tak já se zeptám!" řekla jsem po chvíli ticha. Jackovi se na tváři objevil kouzelný úsměv. Úsměv jsem mu oplatila, vzala si mobil do ruky a vytáčela číslo mý mamky. "Ahoj Naty, to je dost že voláš! Jak se tam máte! A kdy asi tak přijedete?" zeptala se mamka a mě se začaly třást ruce. Jack si toho všimnula a pochopil že jsem nervózní. Chytil mě za ruku a usmál se. "Ahoj mami nó já bych se tě a taťky chtěla na něco zeptat."..."Tak jo. Povídej!" řekl taťka který asi teď přišel. "Nó mohla bych odjet s klukama do L.A.?" vybalila jsem to na ně tak rychle že se divím tomu že mi rozuměli. "Naty zbláznila ses? Jak by sis tak asi žila? A kde? Kde by jsi vzala peníze? A co jako škola?"...."Mami neboj to by se nějak zařídilo. Žila bych u kluků. A navíc už je mi osmnáct a za chvíli devatenáct! Takže tam můžu!" vysvětlila jsem to mamce a koukla na Jacka. Ten jen mlčky seděl a koukal na mě. Musela jsem se pousmát. "Naty já ti nevím! Co ti na to mám jako říct?".. "Mami, ale já Jacka miluju a v lásce mi zabránit nemůžeš!" umála jsem se do mobilu a čekala co na to mamka řekne. "Tak když ho miluješ.".... "Počkej takže můžu s klukama do L.A.? zakřičela jsem do mobilu." Jó můžeš, ale budeš nám pořád volat nebo psát a pak i přijedeš a seznámýš nás s tím slavným Jackem Averym. Jasný!"...." Jasný! Miluju vás. Ahoj" tipla jsem hovor a objala Jacka. On hned pochopil a začal se smát. Když jsem se odtátla z obětí přilepila jsem se na jeho rty. On bez jakéhokoli zaváhání začal zpolupracovat. "Miluju tě!" šeptla jsem do polibku. "Já tebe taky! Ani nevíš jak moc!" odpověděl Jack a já cítila jak se usmál.
Další kapitola je tu! Pardón za chyby! Doufám že se vám bude kapitola líbit a rozhodně to i pište. Páčko ❤
