Me and Jack Avery

18💜

Minulá kapitolka
"Miluju tě!" šeptla jsem do polibku. "Já tebe taky! Ani nevíš jak moc!" odpověděl Jack a já cítila jak se usmál.

"Kdy to půjdeš říct holkám?" zeptal se mě Jack po chvíli ticha. "Já nevím. Trochu se bojím že tam se mnou nepojedou, ale víc se bojím toho že mě budou nenávidět za to že jsem se jich nezeptala." řekla jsem posmutněle Jackovi. "Naty jsou to tvoje kamarádky, ty by tě nikdy nenávideli. Teda doufám. A pokud jim to nedovolí příjezdem k vám do města a přemluvíme rodiče holek. To ti slibuju!" řekl s úsměvem Jack a přitáhl si mě do obětí. Usmála jsem se a obětí mu s radostí oplatila.
"Tak já se jdu pokusit to holkám říct." dotáhla jsem se od Jacka a šla dolů za holkama.
"Holky můžu si s váma o něčem promluvit? Teď hned prosím?!" zeptala jsem se holek. Mája seděla se Zachem na gauči a něčemu se smáli. Mirďa něco kuchtila v kuchyni a Dan ji u toho kupodivu pomáhal. "Jojo už jdu. Zlato dodělej to tu prosím. Víš jak, asi padesatkrát jsem ti to vysvětlovala tak to prosím nepodělej. Ano?" zeptala se Mirďa Dana. Ten nad tím jen protočil očima a Dal Mirdi pusu na tvář. "Májo pojď!" křikla jsem na ni když jsme s Mirdou šli směrem na zahradu. "Zachu zachvili jsem tady. Pak mi to dopovíš." zasmála se Mája a přišla za náma.

"No tak povídej. Hlavně neříkej že jsi těhotná."vykulila na mě oči Mirďa která byla celá od mouky." Ježíši né! Co a tím pořád máte?! Jde o to že kluci budou pozítří odjíždět a... Jack se mě zeptal jestli bych nemohla jet s nimi nó.. A já se zeptala rodičů jestli bych teda mohla jet. A oni mi to povolili." řekla jsem a čekala co se bude dít. "Počkej ty jako pojedeš s klukama do L.A.?"... "Ano a proto vám to říkam. Chci abyste jeli s náma nebo spíš semnou. Prosím!".
Holky se na mě posmutněle dívali. Už jsem si myslela že to nevijde.
"Mám jí to říct já nebo ty?" zeptala se Mája Mirdi. Právě teď fakt nevím co se to tu děje. "Víš Naty... Já jsem se rodičů ptala dřív abych je stihla přemluvit. Znáš je. No na poprvé se to moc nepovedlo, ale když jsme si volali přes Skype a přidal se do hovoru i Dan tak mi to rodiče z nějakého důvodu dovolili. Asi poznali že jsem šťastná!"řekla mi Mirďa a po celou dobu se culila." U mě to nebylo až tak těžký. Zeptala jsem se jenom táty a ten mi to bez problémů dovolil. Pohodička!" přidala se Mája.
" Takže jedeme všechny? "zeptala jsem se holek." JÓ!" vykřikly holky. Začali jsme pištět a skákat.
" Co se děje?"příběhli na zahradu kluci.
" JEDEME S VÁMA DO L.A!" zařvali jsme všechny naráz. Kluci se na sebe podívali a rozeběhli se k nám. Zach k Máji a Dan k Mirdi. Zarazila jsem se že tu není Jack. Objala jsem Jonaha který ke mě přišel jako první. Pak Corbyna, Dana a Zacha. Ostatní si tam ještě povídali a já se šla podívat kde je Jack. Podívala jsem do našeho pokoje a on tak spokojeně odechoval. "Awww. On usnul." šeptla jsem si pro sebe. Je pravda že Jack pořád spí. Lehla jsem si vedle něho a jen se na něj koukala. Přemýšlela jsem nad tím jaký to bude až přijedeme s klukama do L.A. Ani nevím jak to tam vypadá. Byla jsem jenom ve Francii nikde jinde jsem nebyla. Z přemístění mě vtrhli Jackovi slova. "Nechte ji být! Já ji Miluju! Miluju ji! Nechte ji být!" říkal Jack pořád dokola. Všimla jsem si jak mu po tváři stéká slza. Sedla jsem si a pohladila ho po tváři. "Jacku vzbuď se, je to je sen. Jen sen!" trochu jsem s ním zatřásla aby se probudil. Pomalu otevřel oči a podíl se na mě. Hned mě obejmul. Objetí jsem mu vrátila a hladila ho po zádech. "Neboj Jacku byl to jen sen. Nic se nestalo!" podívala jsem se do jeho oči a přitáhla si ho na rty. Nebyl to polibek, spíš jen dlouhá pusa.

Z pohledu Jacka:

Natča odešla dolů za holkama a já si jen tak lehl a koukal do stropu po chvíli se mi začali zavírat víčka a já usnul.

" To bylo úžasný! Moc se mi to líbilo!" řekla Natča když jsem jí hrál novou písničku kterou jsem složil. "Tu jsem složil pro tebe. Jsem rád že se ti líbí!" usmál jsem se a políbil ji. Když jsem se odtáhl všiml jsem si že Natča brečí. "Co se děje lásko?" zeptal jsem se a utřel jí slzy. "Miluju tě, nezapomeň na to!" řekla a ukazalaza za mě. Když jsem se otočil tak za mnou stála skupinka pěti kluků. Ti kluci jsme byli my a já stál uprostřed s pistolí u Natčiný hlavy.
"Nechte ji být! Já ji Miluju! Miluju ji! Nechte ji být!" začal jsem řvát, ale oni mě neposlouchali a otočili se směrem k Natči. A pak...

"Jacku vzbuď se, je to je sen. Jen sen!" začala se mou třást. Otevřel jsem oči a podíval se na ní. Hned jsem ji obejmul. Objetí mi vrátila a hladila mě po zádech. Byl jsem tak moc šťastný že to byl jen pitomý sen.
"Neboj Jacku byl to jen sen. Nic se nestalo!"podívala se mi do očí a přitáhla si mě na rty. Nebyl to polibek spíš dlouhá pusa. Potřeboval jsem to, potřeboval jsem ji.

Další kapitolka je na světě! Doufám že se vám líbí. Taky děkuju za tolik přečtení, nečekala jsem že by se to mohlo tolik číst.
Mějte se krásně fantasticky jako vždycky a PÁČKO❤️❤️