"Kéž bych je mohla někdy potkat!" Říkala jsem si každý večer před spaním.Představovala jsem si jaké by to bylo potkat kluky z Why Don't We a hlavně ho, ho ktrerý mně dokáže pokaždé rozveselit nebo rozplakat.Jaké by to bylo potkat Jacka Averyho.
"Už jste zbalení ? Za půl hodiny jedeme." křičela jsem přes celou chatu. "Jo, já a Dan jsme!" zařvala nazpět Mirďa. "Já jsem taky nevím jak Jonah, ale já jsem!" přidal se Corbyn. "No my ještě ne!" křikla Mája. "Celá Mája!".. "Celej Zach!" řekli jsme s Jackem zaráz. "My jsme vás slyšeli!" křikli zaráz. Já a Jack jsme se tomu jen zasmáli.
"Jedeme! Jsme všichni?" oni jen přikývli. Dojeli jsme na hotel už sami. S kluka a jsme se rozloučili v autě. "Holky, já se bojím že naše letadlo zítra spadne." začala jsem si nervózně hrát s prsty. "Ty jseš ale trubka. A proč by mělo spadnou zrovna to naše. Třeba spadne to před náma a mi budeme mít jedinečný výhled na padající letadlo."usmála se Mája." Jasně. Ty seš fakt dement!" zasmáli jsme se a jelikož bylo něco kolem jedné tak jsme si zašli na jídlo do čínské restaurace. Vrátili jsme se domů kolem páté odpoledne, protože jsme s holkama šli ještě nakupovat. Rozhodli jsme se že si pustíme Sám Doma, když se blíží ty vánoce. V půlce filmu mi zazvonil mobil. Psal mi Jack, kupodivu.
Můj princ: Ahoj lásko. Jen ti píšu že vás vyzvedneme zítra o půl páté ráno. Tak se nachystejte a já ti ráno před naším odjezdem ještě napíšu. Miluju tě. Pá❤️ Já: Dobře. Taky tě miluju Jacku. Pá😍
Oznámila jsem to holkám a pak jsme se dokoukali na film. Pak jsem se šla umýt a spát jelikož zítra brzo jedem.
"Naty dělej. Je za deset půl! POHNI! " řvala na mě Mája. "Já ještě nechc... Počkat có? Za deset půl? Ty vole! To jste mě nemohli zbudit dřív?" ptala jsem se když jsem přes sebe tahala tričko. "No jo taky tě milujeme! Jo a mimochodem krásné Vánoce!" zasmála se Mája a zapla kufr. "Ajo on je Štědrý Den! Já jsem v tom spěchu úplně zapomněla a to se jen tak nestává že já zapomenu na Vánoce".... "To bude asi tím že jsi až po uši zamilovaná!" zakřenila se Mirďa. "Asi jo" pousmála jsem se.
Během té půl hodiny jsme se stihli nachystat což je dost hustý. "Holky Jack mi píše že máme jít čekat před hotel. Že už vyjíždí." oznámila jsme to holkám. Ty jen přikývly a vytahovaly kufry ze dveří. Když jsme předali klíče od pokoje recepční tak jsme vyšli před hotel. Kluci už čekali v autě. Nějaký chlap vyšel z auta. Vzal nám kufry a dal je do kufru." Ahoj holky!" pozdravil nás Corbyn a hned potom Jonah. "Ahoj zlato!" líbl mě na tvář Jack. Já si ho ale přitáhla na rty. To by nebyl Jack aby nezačal spolupracovat. "Hele těšíte se na zítra. Jsou vánoce!"... "Víš Zachu my je v Česku máme už dnes!" pousmála se na Zacha Mája. "Aha, takže veselé Vánoce!" odpověděl Zach. "Ale hned jak přijedeme do L.A. tak si ty Vánoce pořádně užijeme. Společně!" rozzářil se Daniel. "Počkejte! Já ale pro vás nemám žádné dárky." řekla jsem posmutněle. "To nevadí." řekli kluci zaráz. Během deseti minut jsme dorazili na letiště. Nejdřív nás odbavili a pak jsme si to namířili rovnou do letadla. Posedli jsme si na určená místa. Poprosila jsem Dana jestli by si semnou neviměnil lístek abych mohla sedět vedle Jacka. On hned příjmul, protože bude sedět vedle Mirďi. Sedla jsem si vedle Jacka který se hned začal usmívat jako sluníčko. Letuška nám oznámila že za malou chvíli budeme vzlétat. Začala jsem zhluboka dýchat když se letadlo začalo pomalu rozjíždět. Zavřela jsem oči a čekala až to skončí. Najednou jsem ucítila něčí ruku na té mé. Propletl si se mnou prsty a palcem mi jemně přejížděl po ruce. Uklidnovalo mě to. "Zlatíčko už je můžeš otevřít!" šeptl mi do ucha Jack. Otevřela jsem oči a jelikož jsem seděla u okýnka tak jsem měla neskutečný výhled. "Pane Bože.. To je krásný!" usmála jsem se sama pro sebe. Chvíli jsem se jen tak koukala z okna ale pak se mi začali zavírat víčka. Opřela jsem si svoji hlavu o Jackovo rameno a usla.
"Miláčku.. Naty vstávej už jsme tu!" probudil mě Jackův hlas a pohlazení po tváři. "Krásné probuzení" usmála jsem se a vzala si všechny své věci. Vylezli jsme z letadla, vzali si naše kufry a šli před letiště. Jen jak jsem vyšla uviděla jsem sice jen kousek Los Angeles, ale jen ten kousek mi stačil abych se zamilovala to tohoto města. "Hele kdy přijede Batman?" zeptal se po chvíli ticha Jonah. "Počkejte.. My pojedeme j-jako Batmanem?(Limelight pochopí)"vykřikla jsem. "Ano pojedete naším BATMANEM!" zasmál se Corbyn. Já a holky jsme začali hned pištět. Po chvíli přijel v celé své kráse. Opět nějací velcí chlapi celý v černém dali naše kufry do autobusu. "Musím říct že je to tady ještě lepší než jsem si představovala." řekla Mája. Já a Mirďa jsem přikývli. Koukala jsem se po autobusu a uviděla jsem fotku kde jsou kluci před ním. Jsou tam rostomilí.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Po nějaké době jízdy kterou jsem stejně prospala, jsme dojeli před obrovskou vilu. "Tak holky, vítejte v našem paláci a momentálně i vašem!" usmál se Daniel. Ten dům byl dokonalý a to ještě nejsme uvnitř. Uvnitř to bylo úplně podle mých představ a taky to tady bylo lepší než ve videích které natáčeli u nich doma. Zachova kuchyně, krásně uklizený pokoj Jacka a Dana. A opak bordel v pokoji Jonaha, Corbyna a Zacha. Dokonalá zahrada se známým výhledem na celé L.A. a perfektní bazén. Obří obývák ve kterém vzniklo určitě hodně písniček. No prostě dokonalý. "Tak co holky, líbí?"..."Děláš si legraci. Toto je..toto je jako zámek." rozplívala jsem se nad tím domem. "No jo no, taky tu bydlí princové!" pyšnil se Zach. Já a holky jsme se na něj koukli pohledem alá: ego up? A co jsme mi jako? Jack si toho očividně všiml. "Ale teď tu s námi bydlí naše princezny!" usmál se na nás Jack a Dan přikývl. "Ahjo já chci taky holku!" zašeptal Johan a Corbyn se k němu přidal. Hned jsem je šla obejmout a jim se potom na tváři objevil široký úsměv. "Tak jo už je pozdě, pojďme spát ať na zítřek nabereme sílu" zívl Dan. Všichni jsme souhlasili. Nějak jsme se uložili. A myslím že všichni rychle usli.
"VÁNOCE! JSOU VÁNOCE!" křičel Zach po celém domě. "Krásné Vánoce lásko moje!" políbil mě Jack který ležel vedle mě. "Moc mě mrzí že pro tebe a ostatní nemám dárky." pohladila jsem ho po tváři. "Naty, já už svůj dárek mám. Lepší než jaký koliv jiný!" usmál se Jack a popletl si semnou prsty. "Já ti ale žádný nedala."koukla jsem se na něj nechápavím pohledem." Ten dárek jsi ty! Miluju tě Naty! "...."I já tebe Jacku!"
Po dlouhé době je tu další část mého příběhu. Snažila jsem se to vydat dnes abych vám dala takový "dárek". Taky se moc omlouvám za chyby. Doufám že se vám bude líbit. Krásné Vánoce a šťastný nový rok. Ahojky ❤
