"Kéž bych je mohla někdy potkat!" Říkala jsem si každý večer před spaním.Představovala jsem si jaké by to bylo potkat kluky z Why Don't We a hlavně ho, ho ktrerý mně dokáže pokaždé rozveselit nebo rozplakat.Jaké by to bylo potkat Jacka Averyho.
"Tak jak se vám líbil dárek k vánocům?" zeptal se Jonah. "Nejvíc, ale na vás nemaj. Děkujeme!" objala jsem ho a pak i kluky. "Já už si myslel že neodejdou. Popravdě jsem začal trochu žárlit!" poškrábal se na zátylku Zach. "Ale ty můj malej medvídků." zmáčkla mu tvářičky Mája. Ten se jen umál a dal jí pusu na tvář.
Zbytek dne nebyl nijak zvlášť zajímavý. Šli jsme společně na jídlo a pak si pustili filmy. "Hele já už půjdu spát jsem docela unavená. Tak dobrou. Mám vás ráda!" řekla jsem už u schodů. "Dobrou. My tě máme taky rádi Naty!" usmál se Corbyn a ostatní taky. Jak já je miluju! "Zachvilku přijdu princezno" řekl Jack. Jen jsem kývla a šla se osprchovat. Po sprše jsem si vzala pyžamo. No nevím jestli se tomu dá říkat pyžamo. Já spím totiž ve velkých nejlépe klučičích tričkách. Takže jsem si na sebe vzala Jackovo tričko. Lehla si do poslete a potichu si pustila písničky. Nejlépe se mi usíná u 8 Letters, In too deep a Hard. Prostě kluci no:) Pustila jsem si je a usínala, když v tom jsem slyšela za dveřmi rozhovor mezi Danem a Jackem. "Hele a není to moc brzo? Já vím, že ji miluješ, ale není to moc velká zodpovědnost?" zeptal se Dan. Tak teď to jako nechápu! "Možná, ale jak říkáš miluju ji co nejvíc můžu a myslím že ona to má stejně, proto by teď mohl být ten správný čas. Vím že si to přeje!" zašeptal Jack, ale já to stejně slyšela. Moment, chápu to teď dobře? Jestli to je to co si myslím tak to znamená že mě chce požádat o... né to je blbost vždyť je nám teprve devatenáct. Neříkám že bych si Jacka nechtěla vzít to ne, ale... no chápete :) Z mých myšlenek mě vyrušilo když někdo stopnul písničky. Usoudila jsem že to je Jack. Potají jsem otevřela očko a omrkla okolí. Jack stál u stolu a něco tam psal. Když se vydal k posteli s polootevřeným očkem jsem ho sledovala. Malý vzkaz položil na stoleček vedle postele. Pak se převlékl, ale u toho jsem samozřejmě zavřela očko. Nejsem žádnej čumil:) Lehl si za mnou a ze zadu mě obejmul. "Ty víš že tě miluju, ale já ti to budu opakovat pořád dokola a dokola, protože ty si to zasloužíš světýlko mých očí" pošeptal a dal pusu do vlasů. To bylo tak sladký až jsem se musela usmát. Ani nevím jak, ale usla jsem.
Ráno jsem se vzbudila sama od sebe. Posadila jsem se a protáhla. Pak jsem si vzpomněla na ten papírek co tam včera dal Jack.
Dobré ránko princezno. Dnes bude zajímavý den. Mám tu pro tebe takový vzkaz. Připravil jsem pro nás příjemné odpoledne a završím to překvapením. Doufám že se ti bude líbit. Obleč se a běž do kavárny na rohu ulice. Miluju tě. TVŮJ PŘÍTEL JACK❤️
OMG! To je pěkné. Vylezla jsem z postele a udělala raní hygienu. Na sebe jsem si vzala:
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Sešla jsem dolů, obula si boty a šla do té kavárny o které jsem do teď nevěděla :) Vešla jsem a koukala se okolo sebe jestli tu je Jack. Nebyl tu, ale všimla jsem si lístečku na jednom ze stolů. Na lístečku bylo napsáno Naty Avery Cute! :) Sedla jsem si tam a čekala co se stane. Za asi pět minut sem přišel mladý číšník a donesl mi obrovskou krabici. "Nechte si chutnat a mám vám vyřídit ať jdete domů. Krásný den" usmál se a odešel. Na krabici bylo napsáno ať si tu krabici otevřu až doma. Okey...
Přišla jsem domů a sedla si n barvou židli u linky. Pomalu jsem otevírala krabici, jenže někdo mě vyrušil a ten někdo byl Jack. "Ahojky zlatíčko! Co to máš za krabici? Hmm?" ptal se mě strašně nenápadně. "Nedělej blbýho! Co to má všechno být? My něco slavíme!".... "NÉ, proč? Jen ti chci dokázat že tě miluju."usmál se a přešel ke mě." Ale já přeci vím že mě miluješ! "usmála jsem se zase já a obejmula ho." Doufám že se ti moje překvapení bude líbit! " řekl a odešel nejspíš do pokoje. Za chvilku se vrátil ještě s větší krabicí než před tím. Den krabic nebo co? Položil ji na zem a klekl si. NO TO MĚ POSER! ON... Vytáhl malou krabičku a otevřel ji. Chvilku jsem se zarazila v krabičce byl obojek s jménem KOOKIE. Kookie je moje vysněné jméno pro pejska. Počkat takže... Usmál se na mě a otevřel velkou krabici z které na mě vykoukl malinký pejsek.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
"Pro pána Jána!" zakryla jsem si pusu. "Ten je tvůj, náš!" usmál se a vzal malinkýho pejsánka do náručí. Byl tak moc cute. "Pane bože Jacku, tooto.." přerušil mě polibkem. Že já už říkala že ho miluju? No to je jedno. "Líbí se ti?"... " Ty se mě ještě ptáš? Jasně že se mi líbí a moc. Mocccccc tě Teda už vás miluju."přítulila jsem si oba k sobě." A sakra, teď se budu o tvojí lásku dělit s tímto drobečkem! Slyšíš psíku, Natča je jenom moje! Kapíto? Kapíto! " odpověděl si sám sobě Jack. Kookie radostí zaštěkal. Jak já jsem šťastná!
Strašně moc se omlouvám že dlouho nevyšla kapitola! No to víte, pololetí😂 Budu se snažit si kapitoly předepisovat,abych je vydávala častěji. Doufám že se vám líbí nová část. Nahoře máte novou písničku od kluků! Nejlepší! Jsem na ně tak pyšná😭😭😭😭😘
