Začarovaný kruh

~11~

Ráno jsem se probudila a vedle na stolu měla kafe a wafle "ju ještě teplé" řekla jsme a napila se kafe. Koukla jsme se na mobil 3 zprávy od Simona, 2 od Jasona a 5 od mámy. Tak jsme odepsala klukům ti jediní o tom ví, protože jsem poprosila Jasona ať to řekne Simonovy nejspíš mu to vyřídil. Nakonec jsem si přečetla i ty zprávy od mámy. Bylo v nich něco jako vrať se domů prosím, kde si, žiješ vůbec, já to tak nemyslela, mám o tebe strach. Tak jsme ji zavolala.

Hovor:

Ahoj mámi, jsme v pořádku, žiju,jsme u táty.

To jsme ráda že se ti nic nestalo vrátíš se domů nebo ne ? Zněla tak smutně

No jako nemůžu říct že se mi nic nestalo ale vrátím zítra po škole budu u tebe.

Dobře a potom mi všechno řekneš. Papa

Ahoj

Dovolala jsme a snědla snídani, vyšla jsem na balkon a dívala se ven sedla jsme si a zapalila si. Twl už skoro měsíc jsme nekouřila. Jelikož Simon je hodný tak mi každý den posílala věci ze školy takže mám všechno hotové a táta mi najal doučovatelku takže všechno chápu. Šla jsme do kuchyně umyla jsme si to po sobě.

O 10 minut později

Už jsme byla oblečená a namalována, byla jsme domluvena s tetou že mě k doktorce odveze. Dojeli jsme tam řekli mi klasické věci že už je vše v pořádku a můžu normálně do školy ale nemůžu už cvičit.

U táty jsem si všechno zbalila, teta mě odvezla k mamce, upřímně se mi tam vůbec nechtělo, radši bych zůstala tady ale co. Sice tam dojet až zítra ale musím se učit. Doma nikdo nebyl mamka byla v práci. Dala jsme si sprchu jelikož byla nedělá vzala jsme mobil a zavolala Simonovi. Domluvili jsme se, že se někam projedem. Byli jsme spolu od 2 do 8 večer. Dovezl mě domů. Rozloučili jsme se a Simon šel domů. Přišla jsme domů už tam byla máma. " Ahoj mami" řekla jsem to takovým nejistým hlasem
"Ahoj zlato co tu děláš, vlastně to je jedno hlavně že si v pořádku" řekla s úsměvem. Všechno jsem jí řekla, rozbrečela se začala se mi omlouvat, odpustila jsme si je to přece moje matka.

Pondělí 1.10

Probudila jsem se v 6 ráno. Udělala jsem si ráni hygienu a šla se nasnídat.
Domluvila jsem se s Zoey že jí počkám před jejím barákem. V 7:15 jsme tam měla být. Byla jsme tam přesně, Zoey taky. Řekla mi že ve třídě máme novou holku, jmenuje se Mia je jí 17 a za 2 dny 18. Že se furt motá kolem Simona ale chce ji Ryan ale ona ho nejspíš ne.

Přišli jsme do třídy já se rozběhla k Simonovi, skočila jsme mu kolem krku jak kdybych ho neviděla půl roku. Začala jsme ho tam líbat ta nová tu byla, chtěla jsme ji ukázat že on je můj a nikoho jiného. Potom jsem šla obejmout Dylena taky jsme ho dlouho neviděla. Povidla jsme si my 4 než začala hodina. Po konci hodiny jsem šla na chodbu za Jasonem. Objala jsme ho a poděkovala mu za to že mi zachránil život a jsem mu dosmrti vděčná.
Skončilo vyučování šla jsme před školu už tam všichni stali a čekali na mě,pomalu jsem se odebrali všichni šli, zůstala jsme tam s Dylenem. Bavili se tak různě a nejednou Dylen řekl "hele musím ti něco říct ale slib mi že to nikomu neřekneš" já jen přikývla "no já už asi nemiluju Zoey" a odvrátil pohled. Moje první reakce nebyla moc příjemná facka "promiň ale tak cely den se tváříš jakože nic a najednou tohle, měl by si ji to říct co nejdřív než to zajde dal jak semnou a Simonem" řekla jsem"třeba že za ní dojdeš a řekneš, Hele je to pro mě těžké ale prostě už k tobě necítím to co předtím nebuď na mě naštvaná ale zůstaneme kamarádi" řekla jsme jednoduše jak kdyby jsme to znala. Koukal se na mě a s údivem rekl "no nevím jestli semnou bude chcit být kamarádka ale doufám že ano, dám ti pak vědět jak to dopadlo"
"Jasně" došla jsme domů

Pohled Zoey :

Došla jsme domů, udělala jsme si jídlo a šla do pokoje. Najednou zpráva od Dylena můžeš být za 10 minut u tebe před barákem odepsala jsme jen jo můžu napsal ok budu tam. Co tak najednou dobře chodíme spolu už asi přes měsíc ale že najednou že za 10 minut před barákem to se mi nějak nesda ale tak uvidíme.
Crrrrr. Zvonek

Dylen je tu
"Ahoj" řekla jsme "Ahoj potřebuji ti něco říct ale radši si sedni" nevypadal moc nadšeně "dobře tak já si sednu" sedla jsme si na schody co máme před vchodem "No prostě věc se má tak, dlouho jsem nad tím přemýšlel a už jsem se dospěl k názoru že" řekla ale já mu skočila do řeči "Miluju Jasona"
"COŽE" zařval úplně přes celou ulici až ptáci letěli do teplích krajin.
"Zoey dobře že je to tak já už tě taky nemiluju a to jsem ti chtěl teď říct takže kamarádi ?" řekl nejistě "jasně" obejmula jsme ho a šla dovnitř on šel domů.