Seděla jsem v autě a sledovala rodiče, jak zmateně pobíhají do domu a zpět. Nohy jsem měla položené na sedačce - černé kotníčkové boty na podpatku jsem měla schované pode mnou, na zemi. V uších mi hrála písnička od Demi Lovato 'Skyscraper'. Všechno to bylo tak náhlé.
Flashback***
"Naomi!" slyšela jsem mé jméno z přízemí. Pomalu jsem se zvedla z postele, zavřela knihu 'Hvězdy nám nepřály', kterou jsem položila na noční stolek a vyšla z pokoje po schodech dolů, do kuchyně spojené s obývacím pokojem.
"Ano, tati?" postavila jsem se vedle sedačky, na které seděl.
"S maminkou jsme o tom dlouho přemýšleli a dospěli jsme k závěru, že se přestěhujeme." oznámil mi bez jakékoliv emoce.
"Co?" vydechla jsem překvapeně. Mé nohy byly najednou jako ze želatiny, takže jsem se usadila do křesla z bílé kůže, která byla stejná, jako pohovka, na které seděli oba mí rodiče. Maminka a tatínek. Manželka a manžel. Rose a Bill Lewisovi.
"Do Holmes Chapel v Anglii, zlatíčko." přidala se maminka a chytila tatínka za ruku, kterou zmáčkla.
"Ale - to ne! Vždyť tady žiju celý život, mám tu kamarády a... a Bena." zajela jsem si rukama do mých zrzavých vlasů s pár blond pramínky.
"Zlatíčko, najdeš si nové kamarády a Ben? Ben se pro tebe nehodí." usmála se na mě jak nejvíc mohla. Dělají si ze mě legraci?
"Ale já ho miluju, mami!" vykřikla jsem frustrovaně, vstala a začala přecházet před televizí. Chtělo se mi brečet. "A co Amy, Lauren a Kate? Nemůžu to tady jen tak opustit!"
Konec Flashbacku**
Nakonec jsem stejně skončila tady. Ben se ani nepřišel rozloučit. Celý svět jakoby se otočil proti mě. Proč mi tohle děláš, bože? Je to za ty blonďatý pramínky? Ten piercing, co jsem si udělala, jenom abych zapadla? Nebo ty boty co měli v Clarrison's za 142 dolarů? Netrestej mě. Prosím, že se mi to jen zdá?
"Máš všechno, Nao?" otevřely se dveře spolujezdce a dovnitř nakoukla máma.
"Jo." zabručela jsem a přepla písničku, co mi hrála v uších na 'Come And Get It' od Seleny Gomez.
"Takže můžeme vyrazit. Bille? Bille..." dveře se zase zabouchly. Já tady snad umřu! Opřela jsem se o dveře a okýnko černého chevroletu cruze, který si táta koupil potom, co si vzal mámu. Na okýnko začaly pomalu dopadat kapky vody. Super, takže bude ještě pršet?
Tentokrát se otevřely oboje dveře - totiž ze strany spolujezdce i řidiče. Jako první nastoupila máma, táta hned za ní. "Podívej, co jsi tam zapomněla, Nao." natáhla se ke mě a podala mi malou modrou krabičku. Věděla jsem, co v ní je. Náramek s přívěšky pandora, které jsme si vyměňovaly s Amy, Lauren a Kate. Při té vzpomínce se mi do očí opět dostaly slzy. Máma už byla naštěstí otočená, takže mě neviděla.
Táta nastartoval, sešlápl pedál a auto vyjelo. "Forever in my heart." pomyslela jsem si a zavřela oči.
***
"Zlatíčko, Naomi. Jsme tady." dotkla se mě něčí měkká a hebká ruka. Mámina ruka.
"Mhm..." schoulila jsem se ještě víc do klubíčka, než jsem byla. Ne že by to bylo nějak pohodlné.
"Vstávej, drahoušku." máma mi většinou říkala v těchto přezdívkách. Nikdy mi neřekla celým jménem - Naomi. Buď 'drahoušku', 'zlatíčko', 'medvídku' nebo 'Nao'.
"Vždyť jo." zamumlala jsem a pomalu se posadila. Otevřela jsem oči, když jsem si uvědomila, kde jsme a co se vlastně děje. Můj mobil se už dávno vybil, protože než jsme vyjeli, měl asi 12%.
Prudce jsem otočila hlavou k okýnku, abych viděla ten 'zázrak', dokonce jsem - díky prudkému otočení - uslyšela křupnout něco v mém krku. Velmi vtipné. Zvláštní dům. Hezký, ale zvláštní. Má mohutné dveře z hnědého dřeva, obrovskou příjezdovou cestu, která se otáčí kolem fontánky, stojící ve středu pozemku. Vlastně je to spíš menší zámeček.
Natáhla jsem si na sebe své boty, otevřela dveře a stoupla si na kamínky, které vedly až k domu. Připadá mi tak z šestnáctého až sedmnáctého století. Zabouchla jsem dveře a pomalu se otáčela kolem své osy. Velmi krásné.
Okolo příjezdové cesty byl rozsáhlý trávník - velmi udržovaný, nutno říct - ve kterém byly vysázené stromky a keře s fialovými květy. Dům celkově byl bílý, měl tři patra. Byl obrovský. Mohla bych zavřít pusu.
Přešla jsem ke kufru auta a vytáhla z něj svůj černý otrhaný kufr s přívěsky. Položila jsem ho na zem, otočila tak, abych ho mohla nést a zvedla oh ze země. Pomalu jsem došla až ke dveřím, které už byly otevřené, protože tam vešla máma.
"Haló? Mami!" zavolala jsem. Místnosti měly vysoké stropy."Halooo. Mamiii." ozývala se všude ozvěna, až mi z toho naběhla husí kůže.
"Tady, zlatíčko." ozvalo se odněkud. Šla jsem za hlasem. Dostala jsem se do místnosti s černou koženou sedačkou, přes kterou byla přehozená bílá chlupatá deka. Naproti pohovce byl krb nad kterým visela plazmová televize. Všude po pohovce byly rozházené polštářky bílé barvy. Mezi pohovkou a krbem stál čený dřevěný konferenční stolem čtvercového tvaru. Na něm byl položený skleněný džbán s viodou, ve kterém byly bílé kopretiny.
Najednou se ochladilo. V domě začaly poblikávat světla. Něčí ruka chytila mé zápěstí. "Moje." vydechl někdo do mého ucha ledovým hlasem. Vykřikla jsem.
******
