- fourth chapter

48 7 0
                                    

"Otevřete si učebnici na straně šedesát-devět." pronesla malá profesorka s velkými kulatými brýlemi, jako má Harry Potter. Uslyšela jsem Harryho se uchechtnout. Zamračila jsem se. Byl tak děsivý.

"Nemáš učebnici?" pobaveně mě sledoval s úšklebkem na rtech, zatímco si dlaní podpíral hlavu. Studenými prsty poklepával na lavici a cenil své bílé zuby.

"Ne." odfrkla jsem si, zkřížila ruce na hrudi a dívala se z okna. Periferním viděním jsem sledovala, jak zakroutil hlavou a otevřel si svou učebnici.

"Slečno Lewisová, neslyšela jste?" uslyšela jsem za sebou ženský nakřáplý hlas.

"Omlouvám se, paní profesorko, ale ve sborovně mi jí zřejmě zapomněli dát." omluvila jsem se.

"Dobře, prozatím se budete dívat zde k panu Stylesovi, se kterým si po hodině půjdete zkontrolovat seznam vašich studijních materiálů. Harry se uchechtl, když viděl, jak jsem vyděšeně hleděla na profesorku a na něj.

"Takže, jak jste si všichni mohli všimnout, na straně šedesát-devět máme trigonometrii..." Harry se naklonil ke mě a dal knihu mezi nás.  Podíval se na mě, ale hned sklopil pohled k učebnici, když viděl, jakým pohledem ho pozoruji.

"Mhm..." poraženě jsem si odfrkla a přišoupla se k němu. 

*****

Konečně zazvonilo! Rychle jsem odšoupla židli, popadla tašku, kterou jsem přehodila přes rameno a rychlým krokem pospíchala ke dveřím. Už jsem byla skoro venku z tohoto pekla, když v tom mě chytila za zápěstí ledová ruka. Po celém těle mi naskočila husí kůže, před očima se mi zatmělo...

"Co chceš?!" vykřikla jsem a otočila se k němu tak rychle, že jsem málem narazila do jeho hrudi, což mě překvapuilo, protože jsem očekávala, že stojí dál. Překvapeně jsem zamrkala a snažila se mu ruku - neúspěšně - vytrhnout. 

"Bacha na jazyk." zasyčel a pustil mou ruku. "Myslel jsem, že bych s tebou zašel pro ty knihy." přehodil přes má ramena jeho svalnatou rukul. 

"To nebude třeba." ihned jsem zamítla. "Víš, moje kamarádka Lisa tam se mnou dojde." dodala jsem, když se na mě podíval tázavým pohledem. Na rtech se mu začal tvořit úšklebek.

"Dobře." natlačil mě na stěnu v chodbě a přiblížil se ke mě na dobrých deset cenťáků. "Dnes večer - u tebe doma. V ten samý čas jako včera." Podíval se na mé rty a ušklíbl se ještě víc. Do jeho velkých studených dlaní chytil můj obličej. Jeho ledový dech dopadal na můj obličej. Srdcovitě vykrojené rty přiblížil k mým a následně je do nich zabořil. Panebože, co to dělá? Dnes v noci? Snad upad, ne? Začala jsem sebou cukat.

"Pusť mě." mumlala jsem do jeho rtů, ikdyž to tedy vůbec nepomáhalo. Svýma malinkýma ručičkama - tedy oproti jeho - jsem tlačila do jeho hrudi. Mlátila jsem do ní, bouchala ho pěstmi. 

"Hele kámo." ozval se za ním mužský nebo spíše hlas dospívajícího kluka. "Pusť jí." dotkl se dotyčný jeho ramena a odtáhl ho ode mě. Harry se neochotně odtrhl, mrkl na mě a odešel. Nezapomněl dodat "Zatím."

"Jsem Niall." usmál se na mě.

"Naomi." byla jsem zadýchaná a určitě červená jako rajče. 

"Naomi?! Naomi! Tady jsi." uslyšela jsem hlas, který jsem slyšela dnes ráno. Lisa. Sakra, Lisa! "Kde jsi byla? Řekla jsem ti, že se sejdeme támhle..." ukázala prstem na ono místo, kde se nyní začala sbíhat menší dívčí skupinka.

"Jo, no, promiň." omluvila jsem se jí.

Usmála se na mě a pohladila po zádech, zároveň mě postrčila směrem dopředu, chtěla mi tím říct, abychom už šly.

*****

Společně s Lisou, Jennifer a Sarah, které jsou její nejlepší kamarádky jsme šly na oběd. Sarah byla vysoká - tedy, měla normální výšku, ale byla vyšší než já. Měla dlouhé blonďaté vlasy vyčesané v culíku, oříškové oči a plné červené rty, které se každou chvíli roztahovaly do úsměvu. Na sobě měla bílý svetr s tříčtvrtečním rukávem a srdcem uprostřed, červenou huňatou šálu a tmavě modré džíny.

Jennifer naproti tomu byla stejně malá jako já, s hnědými kudrnatými vlasy jen po prsa, oblečená v černé volné sukni do pasu, ve které bylo zastrkané bílé volnější triko s nápisem 'break free'. Přes ramena měla přehozený světlě hnědý rozepínací svetr, který měla momentálně rezepnutý. Ladil jí s hnědými kotníčkovými boty bez podpatku.

Posadily jsme se - Já a Sarah se zeleninovým salátem a Lisa s Jenn s nějakým čokoládovo-ovocným dezertem ke stolu a začaly jsme jíst.

"Jé, ahoj Naomi!"...... 

- youmakemenervous.Kde žijí příběhy. Začni objevovat