Ethan ležel na gauči díval se na něco na notebooku."Co se ti stalo s obličejem?"Zeptala se Aviana.
"J-já nevím." Řekla jsem a sáhla si na krk. Aviana se na mě podívala dost starostlivě.
"Jsi v pořádku?" Zeptala se.
Zakroutila jsem s hlavou na znamení ne.
"Měla jsem sen kde mě Ethan uhodil a pak jsem se probudila a měla jsem to na obličeji." Řekla jsem a Ethan šel do kuchyně.
"Hej Sof... Co se ti stalo s obličejem?"
Otočila jsem se a rychle utíkala na dvorek. Nějak jsem si nevšimla prosklených dveří a narazila do nich.
Cítila jsem se hrozně dezorientovaně a myslela jsem si že si představuji sklenici krve. "Kurva Sofie musíš si sednout!"Řekl Ethan a rychle ke mě přiběhl.
Začala jsem kolem sebe mávat rukama a pokoušela jsem se najít kliku.Vyběhla jsem z verandy a převrátila se přes zábradlí.Přistála jsem v hromadě větviček a cítila jak mě některá z nich propichuje záda.
"Ow." Řekla jsem a pokoušela jsem se zvednout.Byla jsem jako opilá,ale nebyla jsem.Nebo jo? Utíkala jsem přes les a hledala jsem mou schovávačku.
Spadla jsem z kopce až do nějaké zátoky.Nalokala jsem se hnusné špinavé hnědé vody.Zvedla jsem se a pokoušela jsem se najít další kopec.Začala jsem na něj šplhat.Spadla jsem. Vlastně jsem ani nevěděla proč utíkám.
"To byl ten nejlepší útěk."
Já vím Ethane.
Konečně jsem to našla.Otevřela jsem bránu,zakopla o listí a spadla jsem dolů ze schodů. Ano o listy. Křičela jsem a křičela dokud jsem nedopadla až úplně dolů do místnosti kde byly všichni ti mrtví lidé.
Zakřičela jsem bolestí a pak se donutila vstát.
Šla jsem k oltáři který byl uprostřed místnosti. Na tom to dělali Rebecca a Grayson. Vylezla jsem na něj snažila se přečíst jména na náhrobcích.
"Odpočívej v pokoji,Královno Marigold."
Odfrkla jsem si. Ta děvka pravděpodobně spala s hodně klukama. Lehla jsem si na záda a zadívala jsem se na zeď která byla plná jmen. Chci si ji projít.Vstala jsem a procházela kole stěny.Přejížděla jsem po ní rukou a trochu na ni tlačila. Někde uprostřed jsem na ni začala šplhat když jsem byla asi tak v polovině byla jsem na vysokém levelu. Šplhala jsem dál a v tom cihla na které jsem měla ruku praskla a já začala padat dolů. Byla jsem 15 metrů vysoko a chystala jsem se umřít. Na stěně byla socha anděla.Přistála jsem na ní a odřela jsem si břicho a zápěstí.Začala jsem trochu krvácet.
"POMOC!" Zakřičela jsem.Sedla jsem si na sochu a začala brečet jako malé dítě.Najednou jsem viděla jak se ulamuje další kus.Trefil mě do hlavy a já jsem upadla do bezvědomí.
--
Nevěděla jsem kolik bylo hodin ale když jsem se probudila byla tma.Dívala jsem se kolem a snažila schody.Naštěstí se mi povedlo.Škrábala jsem se vzhůru dokud jsem neuviděla bránu.Vypadalo to že asi tak 8 hodin.Měsíc prosvítal lesem.Otevřela jsem bránu a vydala se domů. Vypadala jsem příšerně.Když jsem se vyškrábala na kopec viděla jsem lidi s baterkami a křičeli.Znovu jsem spadla,protože jsem zase zakopla.
Lidé mě slyšeli a začali se ke mě přibližovat.Byly to policisté,Ethan a Grayson.Zvedla jsem se utíkala od nich pryč. "Tam! Něco jsem slyšel!"Zakřičel nějaký kluk.Utíkala jsem a utíkala.
"Sofie stůj!" Křičela na mě. Přestala jsem utíkat a otočila se. Ethan stál vedle Graysona. Aaron držel Avianu za ruku.
Ethan řekl něco Graysonovi a začal se ke mě přibližovat. "Ne-neubližuj mi!" Zakřičela jsem na něj. Grayson vypadal dost zdrceně když mě chytl za ruku.Zpanikařila jsem protože jsem si neuvědomovala jak velkou bolest jsem cítila.
Grayson mi dal ruku."Skoč." Řekl. Udělala jsem co řekl a hned mě odnášel domů.Čekala tam na mě záchranka. "Dobře Sofie,teď ti dáme injekci aby jsme zmírnili tvou bolest." Řekl záchranář.
Pak jsem něco cítila na ruce.Po chvíli jsem usnula...
Děkuji za přečtení
