Game: dračí legenda

4.kapitola

Vzala jsem koně za otěže a vedla ho do jeskyně...tam jsem ho uvázala ke kusu dřeva který k tomu byl určený a vrátila se zpátky pro sedlo.

U ohně seděl muž , oždiboval kus masa a lámal k tomu trochu okoralý chléb.                                  Nevypadal na to že by mu moje přítomnost dělala nějaké obtíže a neopovážil se ani zvednout zrak od talíře, natož promluvit.

Chtěla jsem trochu poklidit ten nepořádek co po nás zůstal a tím trochu pomoc Sáře. Nevšímaje jsem poskládala všechny talíře na pařez opodál - včetně jeho - a dala všechno zbylé dřevo na hromadu.         "Au!" sykla jsem bolestí když jsem šáhla na rozpálený rožeň na kterém se ještě před patnácti minutami točil medvěd.

"chceš nějak pomoct?"                                                                                                                                                   ooo on umí mluvit"fajn, když jsi tak obětavej....tak to dřevo vem dovnitř "  Vrazila jsem mu do ruky pár klacků a polen a popostrčila ho k 'chatrči'....No popostrčila, při mé síle se málem rozplácnul na zemi-asi to nečekal-.

Dveře se rozletěly a praštily ho tak že mu vyrazily všechno dřevo z rukou. Luk který za tím vším stál se k němu sehnul a nabýdl mu ruku. tu odmítl a začal zbírat dřevo které mu vypadlo z rukou.-no prostě k popukání-Byla jsem naprosto fascinovaná tím jak zbírá dřevo že jsem si ani nevšimla Luka který se zjevil předemnou a vztahoval ruce k pařezu na kterym byly talíře. Nedalo mi to...prostě jsem se musela zeptat. 

"Kdo to je...?"

"Co...?...Jo-on?! Zvěromág..."

Přidusila jsem se vlastníma slinama"Eh...ten promrzlej z Šedý hory...?"

"Jo, jak to víš...?"

"Leonardo vyprávěl...těsně předtím než nás napad ten medvěd"

"Aha..."

"A co jsou za druh.....''

"Jak...?"

"jakou maj podobu jako zvířata"

"Nevim na to se ho musíš zeptat ty na to sem se ho neptal"Řekl když s talířema odbíhal dovnitř.

 Tak podstatná věc a on se na to nezeptá...? na co myslel

sebrala jsem sedlo a rozběhla se k jeskyni u které Aristo vesele oždiboval trávu.                                     Odhodila jsem sedlo vedle něj a zalezla do slámy používané mnoha způsoby.                                        

**************************************************************************

Zanedlouho se přišoural taky a svalil se do slámy. Neodpustil si ani hlasité vydechnutí, čímž mě probudil z polospánku.... Pomrvil se a otočil na moji stranu. Když na mě beze slova civěl už pár dlouhých chvilek tak jsem se otočila a zavřela oči.

"Tebe neznam, ty seš taky vlkodlak...?"-začal.

"Ne." - zamumlala jsem do slámy která mě štípala do obličeje.

"A od kud je znáš...?" začíná být trochu vlezlý

"Člověk má právo na soukromí a ty to moje právě teď porušuješ....jdi spát."

hlasitě si povzdechl....."Jdeš na Game...?"

To už jsem nevydržela....prudce se zvedla vzala si meč a odkráčela kamsi hluboko do lesa....

Wow....na žádost některých z vás tu máme novou kapitolku....já vím malá ale nebojte .....zachvíli to začne ..... 

I love u guiz....děkuju za vote a komenty které mi dělají neskutečnou radost i když jen v malém měřítku...:)