Vánoce v Kanadě

4.

Už jsme tady v Kanadě asi deset dnů. Parádně jsem si to tady s klukama užila. Dnes přišel na řadu první přípravný zápas se Slovenskem. Zápas začínal v osm hodin.

Ráno jsem se vzbudila kolem šesté. Nemohla jsem spát. Převlékla jsem se tedy a do ruky vzala kytaru. Začala jsem hrát ,Faded’. Tentokrát jsem si vzala o text a začala i zpívat. Vždy mě bavilo zpívat.

Položila jsem kytaru na postel a šla se podívat na chodbu jestli někdo není vzhůru. Před dveřmi stál Eliáš.

,,Páni, nádherně zpíváš," usmál se.

,,Děkuju," oplatila jsem mu úsměv.

,,Některý večer by jsi mohla zahrát, ne?" zeptal se.

,,To nevím, zas tak mi to nejde," zasmál jsem se.

,,Ale," usmál se.

Eliáš odešel a já si šla projít chodbu. Šla jsem si pro pití. Na schodech jsem potkala Machalu. Pozdravili jsme se plácnutím, jako každý den. Došla jsem do jídelny, kde už stál u pití Dostál.

,,Ahoj," usmála jsem se, když jsem k němu došla.

,,Ale ahoj, co ty tu tak brzo?" zeptal se s úsměvem.

,,Nemůžu spát, co ty?" řekla jsem a vzala si petláhev s vodou.

,,Taky," usmál se a zeptal se: ,,Nechceš mi něco zahrát."

Kývla jsem. Lukáš si vzal taky vodu a vyrazili jsme na pokoj. Vešli jsme dovnitř, sedla jsem si na postel a do ruky vzala kytaru. Luky se zatím vyvalil vedle mě.

,,Co chceš zahrát?" usmála jsem se.

,,Nechám to na tobě, ale tentokrát i zpívej, prosím," řekl a posadil se.

Začala jsem hrát českou písničku, která pro mě neodmyslitelně patří k Vánocům. Byla to ,Půlnoční' od Neckáře. Když jsem písničku dohrála, kytaru jsem dala na zem vedle postele a lehla si. Luky si taky lehl.

,,Tak co jak to dneska dopadne?" zeptala jsem se a otočila se na bok.

,,Těžko říct, ale řekl bych, že vyhrajeme," usmál se.

,,S tebou v bráně určitě," usmála jsem se a vstala jsem, abych si schovala kytaru do obalu. Pochvíli jsem si sedla zpět na postel. Lukáš se posadil taky. Zadívala jsem se mu do očí. V pokoji bylo hrobové ticho. Seděli jsme tam a koukali si do očí. Luky, ale s pohledem uhnul.

Vstala jsem a pronesla: ,,Tak půjdem na snídani!" Dostál jen přikývl.

Po snídani měli kluci trénink. Tentokrát jsem na něm nebyla. Probírali jsme s Výtiskem, jak masírovat a tak..

~•~

Po obědě měli kluci naplánovaný odpočinek, ale jako odpočinek to vážně nevypadalo. Sešli jsme se na pokoji Pláška a Lauka. Nebyli jsme tam všichni, ale početná skupinka to byla. Seděla jsem na zemi vedle Patery a Dostála.

,,Tak co budem dělat?" ozval se pochvíli Šalda.

,,Pravda nebo úkol?" navrhl Lauko.

Najednou všichni souhlasili, jen já se na to moc netvářila.

,,Kluci sorry, ale já nehraju," řekla jsem a vstala.

,,Se bojí," zasmál se Plášek.

,,Nebojím! Zahrajem si příště," usmála jsem se.

,,Ale bojíš!" zasmál se Patera.

Jen jsem ho poplácala po hlavě a vyšla na chodbu..