Vánoce v Kanadě

23.

,,Tak už to ví," usmála jsem se.

,,No jo no," zasmál se Lukáš a sedl si vedle mě na postel.

Zazvonil mi telefon, podívala jsem se na displej, který mi říkal: ,,Máte jednu nepřečtenou zprávu." Odemkla jsem ho proto a zděsila se.

,,Co se děje?" zeptal se Lukáš starostlivě.

Neodpovídala jsem a dál si dokola pročítala text smsky.

,,Kdo ti píše?" zeptal se.

Zase jsem neodpovídala, proto se do telefonu koukl a začal číst. Já jsem telefon radši hned zamkla.

,,Proč to zamykáš? Kdo ti píše?" zeptal se a vytrhl mi telefon z ruky.

,,Dej mi to!" křikla jsem.

,,No tak mi řekni kdo ti píše," usmál se.

,,Bývalý přítel.." sklopila jsem hlavu.

,,A co ti píše?" vyptával se dále.

,,To tě nemusí zajímat," řekla jsem.

,,Ale mě to zajímá, protože teď jsem já tvůj přítel," rozčílil se.

,,Až mi vrátíš telefon," natáhla jsem ruku. Dál mi ho a zase se zeptal: ,,Tak co ti napsal?"

,,Nevím jestli to chceš vědět.." odmlčela jsem se.

,,Chci to vědět," usmál se.

,,Pořád tě miluju. Strašně mi chybíš ráno, když vstávám i večer, když usínám. Dej mi prosím ještě jednu šanci," řekla jsem a po tváři mi stékala slaná velká slza.

,,C - co - co to má zna - znamenat?" vykoktal ze sebe.

,,Nevím," řekla jsem a rukou si otřela slzy.

,,Ty mu tu šanci dáš?" nesměle se zeptal.

,,Ne, nikdy! Už jednu šanci měl, ale dopadlo.." utřela jsem si slzy a dál pokračovala: ,,dopadlo to stejně."

Lukáš mě objal: ,,Povíš mi o tom?"

Kývla jsem, odtáhla jsem se od něj a začala mluvit: ,,Byl listopad 2015 a já potkala užasnýho kluka. Byl v tom, ale háček bylo mu devatenáct. Začali jsme se spolu bavit a později mě pozval do kina."

Lukáš mě pohladil po vlasech a já dál pokračovala: ,,Potom jsme šli k němu a asi víš co následovalo. Začali jsme spolu chodit. Představila jsem ho rodičům i on mě jeho."

Zase jsem cítila, jak mi po tváři štěkají slzy a padaly do klína.

,,Prožili jsme spolu skoro celé léto. I první svátek vánoční jsme spolu trávili. A pak se to stalo. Byli jsme spolu, u něj a nevím co se mu stalo, ale dal mi facku." odmlčela jsem se na chvíli ,,To jsem ještě vydržela. No potom jsem ho načapala s mojí kamarádkou.."

Chvíli bylo ticho.

,,Rozešla jsem se s ním.." tváře jsem už měla promáčené od slz ,,Pořád mi volal, psal i nosil různé dárky. Myslela jsem si, že se změnil, a tak jsem mu dala ještě šanci. Ale skončilo to stejně zase jsem ho načapala s jinou.."

,,To mě mrzí pojď ke mně," usmál se Lukáš a nastavil svoji hruď na vyplakaní.

,,Já ho vážně milovala, ale on.." začali mi z očí téct slzy ještě víc.

Lukáš mi dal pusu do vlasů a pošeptal: ,,Neboj já tě ochraním."

Usmála jsem se.

,,Už na to nemyslí teď máme sebe," pohladil mě po vlasech a políbil mě.

***
Další kapitolaaaa...
Doufám, že se vám bude líbit 😉 Jinak o kom by jste chtěli další příběh? 💕 Budu ráda, když mi dáte vědět, ať mám nějakou inspiraci 💙🥅🏒