Vánoce v Kanadě

17.

Rozbruslení začalo. Zase jsem na tribuně seděla s Šaldou, Jeníkem a Škarkem. Já opět obmotaná v české vlajce.

Jeník si ji prohlížel a potom křikl: ,,Je tohle je ode mě."

Usmála jsem se a dál pozorovala kluky na ledu.

Začala první třetina. Už na začátku jsme měli spoustu šancí, ale nevyšlo to. V šestnácté minutě šel na trestnou lavici rus. Měli jsme tak možnost proměnit v přesilovce. Bohužel to, ale nevyšlo a místo nás gól vstřelili rusové. Konečně se ozvala siréna ukončující třetinu.

O přestávce jsem seděla na sedačce a přemýšlela. Šalda s Jeníkem mezi tím donesli pití.

Druhá třetina už je tady. Zase vyloučení na straně rusů a další jejich gól.

,,Vpřesilovkách máme góly dávat my a ne oni!" rozčilovala jsem se, až jsem málem dala Šaldovi vrazila facku.

Ani ne po minutě jsme snížili, díky Kondelíkovi, který puk tečoval do brány bradou. Nemohli jsme pochopit jak to udělal, ale byli jsme šťastní. Pochvíli opět siréna hokala, ale tentokrát oznamovala konec třetiny.

Konečně třetí třetina. Naši kluci se do brány tlačili, ale marně. Ještě sekundu před koncem pálil Nečas. Jeho střela letěla milimetry vedle tyče. Naštval se a hokejkou praštil o Plexi sklo.

,,Tohle není možný," myslela jsem si ,,Měli jsme tolik šancí, vždyť tenhle ročník by měl vyhrávat pořád. A je úplně jedno, že tu není Chytil. Ty co by měli střílet góly, tak jim to nějak nevychází."

~•~

,,Dobrá práce," usmála jsem se na Kondelíka, když jsme šli po chodbě.

,,Díky, ale mohl jsem dát takovýhle gól ještě jeden," posmutněl.

,,Ale to nevadí, příště to vyjde," pohladila jsem ho po zádech.

,,No snad, takovýhle gól se mi stal poprvé," usmál se a opřel se o moje rameno.

Zasmála jsem se a kráčeli jsme spolu dál po chodbě. Došli jsme před pokoje, rozloučili jsme se každý z nás zapadl na pokoj.

Pochvíli se dveře otevřely. Stál tam Lukáš. A vypadal smutně, ale zároveň i naštvaně.

Dveře zavřel a sedl si na postel.

,,Dneska jsem dobrej nebyl!" řekl naštvaně.

,,Ale byl," usmála jsem se.

Jen zakroutil hlavou.

,,Byl jsi skvělej, jen klukům to nestřílelo. Kdyby jsi tam nebyl, tak výsledek je úplně jinačí," začala jsem ho utěšovat.

,,Ano, kdybych nebyl v bráně, tak vyhrajeme," lehl si.

,,Nechej toho," křikla jsem a pokračovala dál: ,,Jsi skvělý brankář. Nemůžeš se takhle podceňovat."

,,No jasně vždyť ani v kometě se nedostanu do brány," dohadoval se se mnou.

,,Každý hned nemůže být na vrcholu," usmála jsem se ,,A ty v kometě hrát budeš, i kdyby jsi nechtěl."

,,Tak já ti tedy budu věřit," usmál se.

,,No proto," řekla jsem a dala mu pusu.

,,Tu jsem dostal za to co jsem předváděl?" zeptal se.

Zakroutila jsem hlavou, jako že ne.

,,A za co to bylo?" zeptal se nechápavě.

,,Za to, že jsi," usmála jsem se dlouze ho políbila...