„Jupí! To je žůžó!“ křičela Heidy na koni a plašila všechnu zvěř, která byla někde poblíž. Držela se pevně řemínku a Winterovy hřívy. V tuto chvíli vždy zapomene na všechny strasti a starosti. Je šťastná. Je div, že jí není zima, protože má na sobě jen staré šedé šaty a přehoz, je ale taky pravda, že nepatří k typu děvčat, která si jen pořád na něco stěžují, takže asi tak. Cesta velmi rychle utíká, je pěkná, žádné velké balvany. Možná když sníh roztaje (což se asi nikdy nestane) tak je to jedna z nejhorších cest, ale to Heidy nevěděla a ani ji to nezajímalo. Dál v poklidu cválala, ale i tak se jí to zdálo moc pomalé, rozhodla se si to zkrátit přes les. Winter přeskakoval popadané větve, kamení i pařezy. Měl přeskočit opravdu velký a hlavně široký kmen stromu. Sice ho přeskočil, ale zakopl o jednu větévku, Heidy poskočila docela vysoko, pustila se řemínku a spadla na kmen stromu a napíchla se na onu větev, Winter běžel dál. Heidy ležela na kůlu a ze zad se jí řinula krev, bouchla se také do hlavy a zlomila si nohu. Čistý bílý sníh, který byl jako z pohádky Mrazík, se začal barvit Heidinou rudou krví. Byla v bezvědomí po úderu do hlavy. Nevnímala okolí, nevěděla o světě. Winter však nepřestal cválát a ještě zrychlil. Heidy ležela jako mrtvola položená a napíchnutá na větvi. Pomůže jí někdo?...
Další část, vím docela drastická a krátká, ale i přes to doufám, že se líbí. A co si myslíte, jak to dopadne? Dozvíte se ( možná!!! ) příště.
Váš mufin06
ČTEŠ
Ledová řeka ✔️
RandomMalá dívka Heidy žije v spolu se svými rodiči a koněm v Německu v horách. Žijou si spokojeně, ale co když příjde událost která jí změní celý život...
