Ledová řeka ✔️

Ledová Řeka 29. část Heidina smrt

Jsem stará babička. Je mi 78 let. Mám nemocné klouby a trpím bolestmi. Často vzpomínám na své dětství, bylo moc krásné. Zato dospívání a zbytek života stojí za nic, alespoň teď, když jsem úplně sama. Heidy se každý den procházela kolem řeky a vzpomínala na dětství, na zvířátka a na maminku s tatínkem. Každý den se jí vzpomínky víc a víc vytrácely. Snažila si to  představit, ale už je to velmi dávno a z krásných, jasných a barevných vzpomínek se staly jen černobílé šmouhy, které nikoho nezajmou a proto se jednou úplně ztratí. Nikdy však nezapomněla na rodiče. Heidy věděla, že se její život chýlí ke konci. Byla opravdu hodně nešťastná a každý den, jakoby ji drtil. Jednoho rána vyšla z domu na svou tradiční procházku. Šla, v hlubokém sněhu se bořila až po kolena a dívala se do země. Do hlavy jak kdyby ji najednou uhodil blesk a na vše si vzpomněla. Na  to, jak se tady tenkrát projížděla na Winterovi a za ní vesele poskakoval a štěkal Snížek. Zastavila se a poslouchala proud řeky. Z dálky se ozývaly hlasy maminky jak na Heidy volá „Pojď domů, je oběd!“ tento líbezný hlas měla pořád v hlavě a jakoby ho slyšela. Najednou se hlas vytratil a Heidy si uvědomila svou přítomnost.
Stojí před řekou a naposledy promluví „Ach řeko, proč jsi to udělala? Proč si vzala život mým rodičům? Ale budiž, život si vzala mým nejdražším, vezmeš ho i mně“ v tu chvíli se jí podvrtla noha a Heidy spadla do řeky....