Why Me? ✔

~Fourteen~

Z pohledu Jasona

Nemohl jsem vůbec usnout, musel jsem pořád myslet na Emily jak se objevila v těch dveřích, moc mě to mrzí co se stalo. Sere mě to, tak strašně moc... Miluju ji, nevím co to do mě vjelo...

Bylo ráno, celý večer jsem nespal tak jsem šel dolů, kde mamka dělala snídani.

,, Dobré ráno" jen jsem mávl a sedl si ke stolu.

,, Jasone? Děje se něco?" Řekla ustaraně.

,, Ne "

,, Dobře a kdyby se něco dělo přijď za mnou" podala mi talíř s lívanci a odešla do obýváku.

Nic jsem nesnědl, neměl jsem chuť...

,, Jo a přijede táta s Dylanem"

Strašně mě doslova sralo jak mamka říkala táta když já tátu nemám...
Není můj otec a nikdy ho tak ani brát nebudu... Můj biologický táta zahynul při autonehodě, v ten den kdy zemřel jsem se s ním pohádal, mrzí mě to, že jsem mu neřekl že ho mám rád, i když to tak někdy, tedy vůbec nevypadalo.

A co se týče Dylana je to Leonovo syn a můj nevlastní bratr se kterým na nevycházím zrovna nejlíp.

,, Mami už jsem ti to říkal, že on pro mě není táta" zamračil jsem se.

,, Jasone chápu tě, ale bude tady bydlet Dylan zkus se aspoň k němu chovat hezky když ne k Leonovi"

,, Pokusim se, ale nic ti neslibiju" odsunul jsem talíř a odešel zpátky do mého pokoje.

Na posteli seděla Ashley.

,, Co tady děláš? Jestli mi chceš říct jakej jsem čurák posluš si, ale myslím, že už mi to oznamovat nemusíš, protože to vím i bez tebe"

,, To jsem ti taky chtěla říct, ale to hlavní, proč si to udělal? Ta holka tě milovala a možná, že ještě miluje ani si neumíš před-"nedokončila to, protože ji zvonil telefon.

,, Čekej" řekla a hovor zvedla.

,, Ahoj, jasně že jo, tak za deset minut tam budu brouku, paa "

,,Volala mi Emily, jdu za ní spolu si to vyřídíme večer, ahoj"

,, Vyřiď ji, že mě to mrzí a že ji moc miluju" sice vím, že to bude k ničemu, ale nepřestanu o ni bojovat.

Z pohledu Emily

Vstala jsem a šla do koupelny udělat hygienu na líčení jsem opravdu náladu neměla, vlastně vůbec na nic. Chtěla jsem Jasona tady, aby mě líbal, objímal a poslouchat jak říká, že mě miluje, tak strašně mi to chybí , ale vím, že není správné abych mu za to co udělal odpustila, neměla jsem na to sílu.

Zavolala jsem Ashley, aby za mnou přišla je to má jediná kamarádka, které můžu na sto procent věřit, no, i když to jsem si myslela u Jess...
A podívejte se jak to dopadlo.

Za deset minut, ani ne přijela. Otevřela jsem ji a začali jsme popíjet víno, po tadytu dobu mi bylo dobře, ale potom co řekla...

,, Emily vím, že o něm nechceš slyšet, ale tohle si přál, abych ti to vyřídila, že ho to mrzí a že tě moc miluje " zesmutněle se na mě podívala a já nevěděla co říct, nemyslím si, že už bych na to znovu měla....

,, Promiň jestli jsem ti zkazila náladu, ale ani nevíš jak se na mě podíval když říkal ať ti to vyřídím opravdu vypadal tak že ho to mrzí"

,, Promiň Ashley jsem unavená můžeš odejít potřebuju být sama. Nezlobím se na tebe,ale než si to srovnám bude chvíli trvat" objala jsem ji a odešla.

Potom co odešla jsem otevřela okno a vytáhla si cigaretu... Jak jsem říkala, nejlepší na nervy...

Řezat se nebudu nejsem blbá, abych si ubližovala za něco za co já nemůžu..