17. Kapitola

298 31 0
                                    

Chanyeol

Poté co jsme měli konečně uklizený celý barák tak jsem se rozvalil na gauč v obýváku. Díky mé výšce na gauči nezbylo ani trochu místa. Začal jsem pomalu usínat, když jsem ucítil jak mi ta kulička sedá na pas a vrtí ocáskem mezi mými nohami. Ručičky mi položil na hruď a začal mi masírovat prsní svaly.

,,Copak se děje broučku?" Zeptal jsem a on se na mě usmál. ,,Furt nemůžu uvěřit, že máš takové tělo." Vyřkl a zčervenal. Musel jsem vypísknout nad jeho roztomilostí. Do rukou jsem vzal jeho růžové tvářičky a přitáhl si jej do polibku.

Líbal jsem jej pomalu a něžně. Naše jazyky se proplétaly. Z koutků úst nám začínali téct sliny, protože naše polibky se začali zintenzivňovat. Ruce jsem přesunul na jeho dokonalý zadeček a začal jsem jej masírovat. Baek mi začal roztomilé bručet do rtů pokaždé co jsem jej trochu více zmáčkl. Prsty jsem zatahal za gumu kraťasků a stáhl je z jeho zadečku, abych mohl pohladit tu sametovou kůži barvy porcelánu.

Roztahoval jsem mu půlky od sebe a sem tam prsty zavadil o jeho dírku. Musel jsem zavzdychat, když jsem ucítil jak se jeho dírka nedočkavě stahuje. ,,Tady někomu ten týden nestačil" pousmál jsem se. ,,S tebou toho nebudu mít nikdy dost" opáčil a vrhnul se opět na mé rty.

Byli jsme zrovna uprostřed vášnivého líbání, když se rozrazili dveře do chaty a do obýváku se jako velká voda přivalil Xiumin. ,,Proboha! Moje nevinné oči. Asi jsem oslepl" začal hulákat a já rychle oblékl Baeka, aby jeho nádherný zadeček neviděl. Zabalil jsem nás do deky a zle se podíval na Xiumina.

,,Co tady zase chceš." Zavrčel jsem a tentokrát to byl Xiu kdo se na mě blbě podíval. ,,Jsem tvůj Hyung! Trošku úcty ke starším!" ,,No jo dědku. Tak co chceš?" Zeptal jsem se tentokrát už s dávkou smíchu. ,,Budu dělat, že jsem to neslyšel. Každopádně. Doufám, že jste nezapomněli na dnešní večer!" S chlupáčkem jsme se na sebe zmateně podívali. ,,Ehm....možná...?" ,,To si děláš srandu! Dneska je přeci lampionová noc! V Seoulu jste na ni se mnou nebyli, takže tady se tomu nevyhnete! Nepřestěhoval jsem se za vámi kvůli tomu, aby jste mě ignorovali a byli jen zavřený tady!"

Baek se skrčil v mé náručí a já tak cítil jak se klepe. ,,Promiň Baeki! Já zapomněl, příště se nenechám tolik unést." Omluvil se Xiumin tentokrát už v klidu. ,,Večer nás vyzvedni. Tak kolem 7?" Xiumin pokýval hlavou a pohladil mého chlupáčka po hlavičce jako omluvu. ,,No nic. Já jdu. Raději se vyprovodím sám. Hlavně nevstávej." Křiknul Xiumin a rychle se vytratil.

Baeki se na mě podíval a dal mi pusinku na nos. ,,Tak kde jsme to skončili?" Usmál jsem se a silně zmáčkl jeho půlky.

Tak je tu zase nová kapitola. Popravdě nečekejte zatím nic pravidelného. Bude mi chvilku trvat, než se do toho dostanu. 😅😅
Jinak děkuji za komentáře u minulé kapitoly. Jsem ráda, že mám tak hodně čtenáře ❤️❤️


Human or AnimalKde žijí příběhy. Začni objevovat