4.Kapitola

533 47 1
                                    

Baekhyun

Když promluvil tak jsem se lekl a s vyjeknutím spadl ze stolu na zem. Okamžitě byl u mě a pomohl mi na mé chabé nohy a následně mě vysadil zpět na stůl. ,,Počkej chvilku" zavelel a začal se natahovat po kusu nějaké látky, se kterou mi začal otírat obličej.
,,Příště by jsi mi mohl aspoň trochu nechat." zkonstatoval a zamračil se a já sklopil ouška. ,,Když ono to bylo tak dobrý." fňukl jsem a popotáhl nosíkem. ,,Já to nemyslel zle. Jenom by mi mohlo aspoň něco zbýt a nemusí být půlka na tobě." usmál se a já zavrtěl hlavou, že chápu a polepším se. 

Chci se pro něj stát dokonalým, chci aby si mě nechal. Nechci skončit zase zavřený  a být testován. Nechci, aby do mě opět bodali, či po mě stříleli, abych se vyhýbal. Stanu se pro něj dokonalým, klidně budu chodit po čtyřech a na vodítku. Hlavně, abych se nevrátil zpátky, už nikdy. V tu chvilku to na mě zničehonic dolehlo a já se mu vrhl kolem krku a naplno se rozbrečel. 

Chanyeol

,,Copak se děje?" vychrlil jsem na to malé brečící klubko, které se mi právě vrhlo kolem krku a nejspíš mělo v plánu umačkat mojí maličkost. No...maličkost. Dobře, tím opět odbočuji. ,,Já..jen...prosím. Já se tam nechci vrátit." rozbrečel se snad ještě více a moje srdce v tu chvíli vynechalo pár úderů. ,,To odtamtud máš všechny ty rány?" optám se opatrně a odpovědí mi je pouze jeho přikývnutí. ,,A řekneš mi odkud? Nebo nejlépe od koho to všechno máš?"zašeptal jsem. Nemohl jsem mluvit na hlas, nebo spíše jsem ani nechtěl. Co kdybych tuhle chvíli pokazil? Co kdyby se rozbrečel ještě více, to bych asi nepřežil. Už takhle mi to drásá srdce. Je to celkem vtipné, když tohle stvoření znám teprve zhruba půl dne, ale za tu dobu se mi dokázalo dostat pod kůži, jako ještě nikdy nikdo. ,,Já nechci, Já nechci, Já nechci...." opakoval to stále dokola jako nějakou mantru a já už nevěděl co s ním mám dělat. Natiskl jsem ho na sebe ještě více a jedna má ruka se vydala pomalu prozkoumávat jeho záda a druhá začala zkoumat jeho na dotek dokonale hebká ouška, která byla bohužel místy pokrytá krví a jejich chloupky byli tudíž slepeny. Jeho ocásek se mi omotal kolem a pasu a jeho vzlyky začali ustávat. 

,,Co by jsi řekl na teplou koupel a pak by jsme ti vyčistili ty rány?" ,,Ty tu máš písek?" koukl na mě se slzičkami v očích a já myslel, že můj mozek bouchne potom co začal zpracovávat jeho odpověď. ,,Písek?" zeptal jsem se nechápavě a odpovědí mi bylo přikývnutí. ,,V čem jiném bych se měl umýt?" koukal na mě jako největšího idiota a já mu jeho pohled oplácel stejnou mírou. ,,Jak jako v čem jiném by ses měl umýt? Ve vodě snad ne?" ,,Ne? Vždycky jsem se myl pomocí slin a písku, kdo by plýtval vodou?" tak tohle mi dokonale vyrazilo dech. ,,No, víš. Takhle to možná fungovalo tam někde u tebe, ale tady se myjeme vodou." zasmál jsem se tomu a sledoval jak se na mě kysele tváří.

 ,,Tak pojď." podal jsme mu ruku, ale on se odmítal hnout z místa. ,,Fajn. když jinak nedáš." povzdychl jsem si a čapl ho pod zadkem. Ruce mi s vypísknutím omotal kolem krku a já se s ním vydal směr koupelna. ,,Ale já neumím plavat!" vykřikl na mě a já se opět rozesmál. On to ovšem nejspíš vzal jako výsměch a do jeho rozkošných oček se začali opět tlačit slzy. ,,Notak. Nebudeme zase plakat, že ne?" usmál jsem se na něho a on se pousmál. ,,Na tohle nepotřebuješ umět plavat. Okey. Teď, tě ale budeme muset svléknout." když jsem mu tohle pověděl po tom co jsme došli do koupelny, tak na mě hodil svůj vystrašený pohled a začal pomalu couvat. ,,Neboj se, ale v oblečení se nemůžeš omýt. Dám ti tam pěnu, abych nic nevyděl ano?" začal jsem ho chlácholit a on se začal pomalu vracet zpátky ke mě. Otočil jsem kohoutkem a vana se začala napouštět, přidal jsem tam vodičku, která má vytvořit pěnu a otočil se na toho malého hybrida, který nad mým počínáním roztomile krčil nosík. 

Ahojky.✌Jak jsem říkala, tak se taky stalo a já vydávám kapitolu, až dnes vzhledem k tomu, že párty končila v pět ráno a já se domů dostala, až v půl jedenácté.😂 Každopádně doufám, že se vám příběh zatím líbí.😊 Mám spoustu nápadu na průběh tohoto příběhu, takže pokaždé, když píši novou část tak příběh trošku měním, takže jsem sama zvědavá jak tento příběh skončí. Každopádně budu ráda za jakékoliv připomínky od vás co toto čtete a mockrát děkuji za vaše vote. 😊😊😍

Takže Anyeo.✌

Human or AnimalKde žijí příběhy. Začni objevovat