Human or Animal

10.Kapitola

?

,,Subjekt číslo 131977 nebyl zničen pane"

,,Jak to myslíte agente?"

,,Právě jsem ho potkal a pane..."

,,Ano?!"

,,Byl osvojen."

,,To není možné! Zkoumáme je již roky a nikde v jejich genu není tato možnost!"

,,Pane. Víte, že tento subjekt byl jiný, proto jsme ho chtěli zničit."

,,A proč se tak nestalo?!"

..Řekl jste nám ať ho někde vyhodíme, že stejně zemře."

,,Ahgrrr...Fajn. Máte za úkol ho sledovat dokud nedostanete jiné rozkazy."

,,Samozřejmě pane."

,,Chci pravidelné hlášení!"

,,Ano pane."

xxxxxxx

Chanyeol

Probudil jsem se a první co jsem uviděl, byla ta nádherná tvář mého dokonalého milence. Ovšem, vzpomněl jsem si na jeho slova. "Spojil si nás navždy."

Ne, že by se mi tato představa nelíbila, ovšem nevím jestli toto zvládnu. 'Budeš muset, už ti nic jiného nezbývá' ozval se můj vnitřní hlas a já s ním musel protentokrát souhlasit.

Opatrně jsem zvedl své líne pozadí z postele, oblékl si aspoň trenýrky a vydal se do kuchyně vytvořit něco k snídani. ,,Hm...Vypadá to na vajíčka se slaninkou." oblízl jsem se. „Snad to sní"

Vytáhl jsem tedy pánev a potřebné ingredience a pustil se do toho. Vajíčka již ležela na stole a momentálně se na pánvi škvařila slanina, když se mi kolem boků omotaly dvě malé rozkošné packy a čísi tělíčko se mi nalepilo na záda.

,,Za chvilku bude jídlo." oznámil jsem mu a na to se mi dostalo pouze radostného štěknutí. ,,Vážně jsi právě...." Pomalu jsem se otočil a spatřil něco, na co jsem zatím nebyl připravený.

Krom dvou oušek a ocásku mu tentokrát na vzhledu přibyli fousky a roztomilý čumáček. ,,Co to do satana je?!" vykřikl jsem a Baek pouze vystrašeně sklopil ouška.

,,Ne-štěk vím-štěk. Toto-štěk je popr-štěk co se štěk toto stal-štěk." Ozval se a já na něj pouze dále tupě koukal. ,,Pálí štěk se t-štek to." oznámil mi a já se rychle otočil a snažil se zachránit naší snídani.

To se mi naštěstí povedlo a slaninka se vzápětí ocitla na talíři. Otočil jsem se zpět na to moje stvoření, když v tom ho nebylo.

,,Štěk!" lekl jsem se, když se mi toto ozvalo u nohy. Pohlédl jsem dolů a tam se mi válela malá chundelatá koule chlupů. ,,No...a co teď?" povzdychl jsem si a opatrně si vzal tu kuličku do náruče.

,,Tak jdeme papat." zavelel jsem a vydal se ke stolu. Baeka jsem položil na stůl a donesl mu jeho talíř, do kterého se ihned pustil. Celou dobu jej mé oči bedlivě sledovaly a taky díky tomu se moje vidlička ocitla občas, až nebezpečně blízko mým očím.

,,Měli by jsme tě vykoupat po tom večeru." Zkonstatoval jsem a v tu chvíli se na mě okamžitě upřeli ty dva malé korálky. ,,Štěk!" to bylo to co mi daroval, něž se přikrčil a začal se čistit vlastním jazykem.

,,Baeku! Fuj je to! Kdo se má pak s tebou líbat, když máš před tím v puse chlupy?!" vykřikl jsem a on přestal sednul, sklopil ouška a přeměnil se.

,,Promiň." fňukl a jeho tělem začali otřásat vzlyky. Pouze jsem si povzdychl a toho mého malého idiota jsem zabalil do medvědího obětí.

,,Ale stejně tě omyjeme." na to se mi dostala pouhého zavrčení. ,,Napustíme si vanu a půjdu tam s tebou. Co ty na to?" koukl se na mě šťastně a přikývl. Vyskočil z mého náručí a vyběhl směr koupelna, nad tím jsem se mohl pouze pousmát a vydat se za ním.

Když jsem vešel do koupelny, tak tam ležel na zemi a pral se svým svetrem, do kterého se zamotal a nemohl se z něj dostat ven. ,,Počkej ty trdlo." zasmál jsem se a pomohl mu z něho ven. Nahého jsem jej posadil na pultík vedle umyvadla a začal jsem napouštět vanu. Ze skřínky vedle umyvadla jsem vytáhl košík s bombami do koupele. ( Ano. I kluci je mají. Můj kamarád je toho živým důkazem.)

,,Tak která se ti líbí?" přisunul jsem košík k Baekýmu a ten mě absolutně nechápal. ,,Vyber jednu a ta nám potom udělá barevnou vodu" Vysvětlil jsem mu a on začal s radostí vybírat. Nakonec vybral zlaté vajíčko a já ho hodil do vody, kde se začalo okamžitě rozpouštět. Baek se okamžitě přihnal k vaně a začal to sledovat. Spokojeně vrtěl ocáskem a já se nad jeho roztomilostí mohl pouze rozplývat.

Mohl bych v tom ještě pokračovat, kdyby mi nezačal zvonit telefon. Přeběhl jsem z koupelny do ložnice a zvedl vyzvánějící telefon.

,,Prosím?"

,,Chanyeole?"

,,Ah..Ano Suho? Teda pane řediteli."

,,Nejsme v práci. Každopádně. Zítra má do firmy přijet ředitel firmy GM Company a já bych tě tu potřeboval."

,,Vážně?! Vždyť o spojení naší společnosti z jejich se snažíme již roky!"

,,Ještě to není jisté, ale prý mají nějaký nový objev, se kterým nás chtějí seznámit."

,,Samozřejmě se dostavím!"

,,Dobře. Budu s tebou počítat. Děkuji Chane. Nikoho lepšího, než seš ty tu nemám. Ahoj."

,,Ahoj."

Radostně jsem vypískl a rozběhl se zpět do koupelny, kde jsem radostí objal Baeka. V tu chvíli mi to došlo. Já ho nemůžu vzít sebou!

xxxxx

Kdo je náš neznámý? Co se to s Baekem děje? A jak to Chanyeol vyřeší?