Hybrid World

Kapitola 4

Jimin-
Nemohl jsem spát. Díval jsem se do stropu a přemýšlel nad svým životem a přemýšlel kde jsem udělal chybu že jsem se dostal právě sem. To vše do doby než se otevřeli dveře do "mého" pokoje. Seděl jsem, což znamenalo že jsem pouze vrátil hlavu do normální polohy.
Stálá v nich dívka zhruba v mých letech. Podle jejího výrazu jsem usoudil že je překvapená že mě v tuhle dobu (asi kolem páté ráno) vidí vzhůru.
,,Dobré ráno" vyjde z ní po chvíli ticha na což se ukloní. ,,Dobré " jemně se na ni usměju. Nervózně si deku přitáhnu ještě blíže k tělu než před tím. ,,Snídani vám za chvíli přinesu pane. Vaše oblečení je položeno v levém rohu postele. Přišla jsem odnést včerejší večeři, netušila jsem že budete tak brzy vzhůru. Hluboce se omlouvám pokud jsem vás svým počínáním probudila já sama" vyjde z ní snad na jeden nádech.
Chvíli si přehrávám co všechno mi vlastně stihla říct .

Než se ale dokopu k tomu abych něco řekl vezme tác a už za sebou zavírá dveře. S menším drkotáním zubů oddělám jediný zdroj tepla a rychlém krokem dojdu ke konci postele k oblečení. Překvapí mě že je to modrý huňatý svetr s kapucí přes hlavu a roztrhané kalhoty s obří dírou na koleni.

Raději to na sebe rychle nahážu a posadím se zpátky na postel.

-

Po delší době (asi okolo sedmy hodin ráno ) se znovu otevřeli dveře. Tentokrát v nich nestála dívka. Byl to hnědovlasí kluk o trochu starší než já. V rukou měl tác se kterým se vydal rovnou ke mě .
,,Na " řekne s neutrálním výrazem. Vezmu si ho od něj a on si něco zabručí pod nos. ,,Pán nás chce mít za deset minut v herně, takže být tebou bych si s tím jídlem pospíšil " řekne a vydá se k jedné ze skříní. Nechápavě se na něj dívám.
,,Jsem Hoseok, ty? "
,,Jimin " zašeptám a sklopím pohled, jelikož se dotyčný začal převlékat. Poposednu si na posteli a začnu pomalu zkoumat jídlo na tácu. V rychlosti do sebe dám jen pár kousků ovoce ...víc ani nepotřebuju.
,,Můžeme?" dojde ke mě kompletně převlečený. S tichým "ano" se zvednu z postele.

Celou cestu jsme neprohodili ani slovo, za což jsem byl jenom rád. Neměl jsem náladu ani chuť se sním bavit..šlo z něj něco co se mi vůbec nelíbilo ale zároveň mě to přitahovalo.

...vážně?

...přitahovalo?! Jak tě sakra může přitahovat někdo z tohohle pekelného místa!

...být tebou radši mlčím!

...nebo co jako?!

,,Jsme tady " vyruší mě Hoseok od hádky v mé hlavě. Nechá mě vstoupit jako prvního .
Místnost byla moderně zařízena , nacházel se zde kulečník, fotbálek a další hry o kterých jsem neměl ani tušení že existují ...a jako zlatá tečka obří červený gauč na kterém byl posazený on.

,,Dal sis načas Hobi " řekne chladně. Hoseok si povzdechne a dojde k němu. Muž si ho stáhne na klín a přede mnou ho políbí.
S rudými tvářemi odvrátím zrak. ,,Jak si mohl pochopit jsem pán tohodle sídla " ozve se po chvíli jeho hlas a já vrátím svůj pohled zpátky na ně, přičemž mě Hoseok doslova probodává pohledem.
,,Mé jméno je Min Yoongi a od včerejšího dne si mým majetkem " řekne a na jeho tváři se objeví úšklebek. ,, Ani náhodou! Já nepatřím nikomu! " vykřiknu a rozběhnu se ke dveřím abych od tud ...alespoň z téhle místnosti mohl vypadnout - to by ovšem nemohlo být zamčeno že?
,,Já se neptal na tvůj názor, mohl jsi skončit daleko hůř. Mohl ses stát prodejnou děvkou a nebo otrokem v nějaké z mnoha zdejších firem " jeho chladný a klidný hlas se rozléhá po celé místnosti.
Cloumám s dveřmi, kdyby se náhodou rozhodly se pro mě otevřít ..marně. Místo toho se místností ozvou kroky a zezadu se kolem mého pasu obmotají ruce jednoho z nich.
,,Nemá to cenu Jimine " zašeptá mi do ouška Hoseok a jeho rty se otřou o kůži na mém krku. Okamžitě se od něj odtrhnu a ustoupím krok ke dveřím.
,,Nesahej na mě " prsknu. Hoseok se uchechtne a začne se ke mě přibližovat, až nakonec skončí mé záda natisknuta právě na dveřích. Nakloní se ke mě a olízne si rty.

....tohle není dobrý Jimine..

...tohle je sakra špatný!