Hybrid World

Kapitola 8 - NAMJIN

Jin - 
Už od rána se sídlem ozýval jeho nahněvaný hlas. Pokaždé to bylo namířeno na něco ..špatně posekaný trávník, špinavý oděv služebné nebo snad jen křiví úsměv ...v tom nejhorším případě jen pouhé protočení očí. Je tolik věcí co Namjoon nenávidí ...občas si říkám že mezi ně patřím taky podle jeho chování. Nikdy na mě nepromluví normálním hlasem (myšleno jakože mile), tedy pokud nepočítám když na mě občas promluví mezi sexem. Čím delší dobu tady jsem, tím více lituji svého rozhodnutí opustit kolonii ve které jsem vyrůstal. Bohužel i kdybych si přál sebe více, minulost se nezmění a já budu pořád trčet v tohle tmavém pokoji . 

Sám. 

Sám, bez lidského kontaktu.

Můj pokoj ...já mu spíše říkám "osobní vězení " ..je zařízený ve stylu jednopokojového bytu. Mám zde lednici, postel a vše co potřebuji v jedné jediné místnosti . Tedy až na koupelnu, ta je oddělena dveřmi. Nejlepší na všem je že mám přísný zákaz z tohoto "pokoje" vycházet.

Ptáte jak mi sem nosí jídlo? 

Jednoduše.. jednou za týden sem chodí sluha který to všechno doplní ..ovšem v dobu když spím...takže zase nic.

Takhle to ale před tím nebylo, měl jsem svobodu pohybu po celém sídle. Mohl jsem si dělat co jsme chtěl ale samozřejmě jsem byl omezen nějakými těmi pravidly. Jako například že nesmím do jeho pracovny. O proti tomu co je ted' to byl ráj i Namjoon se ke mě tehdy choval jinak. Jenomže já si toho nevážil, nevážil jsem si toho byl na mě tak hodný.
Jednou když už to na mě bylo moc tak moc jsem chtěl vidět svojí rodinu a přátele.
Můj nejhloupější nápad a to..

...pokusit se o útěk. 

Samozřejmě že mi to nevyšlo, z nějakého důvodu mi to nevadilo ..ovšem ten pohled který mi ten den věnoval Namjoon byl pro mě jako nůž do srdce. Viděl jsem mu na očích že je ze mě zklamaný, byla tam i zloba ale co mě bolelo nejvíce bylo sledovat jak jeho oči pomalu ale jistě potemněli. 

Od toho dne se na mě ani jednou neusmál. 

Nepovídal si se mnou jako dřív ..nemělo by mi to vadil, měl bych být rád ...

Litoval jsem toho více než cokoliv jiného, byl jsem sice obyčejným lidským "otrokem" kterého si pořídil e i přes to.. přesto se o mě staral jako o někoho pro něj drahého.
Byl jsem hloupý že jsem to tehdy neviděl..
Teprve až tehdy jsem si uvědomil co přesně k Namjoonovi cítím, bylo ale pozdě.