Hybrid World

Kapitola 26

Yoongiho pohled:
Sledoval jsem jak velký plamen pohlcuje všechno co jsem v posledních deseti letech vybudoval. Má ouška byla sklopená k hlavě a mé oči se zrcadlily jak ještě nikdy před tím, nikdy jsem si nemyslel že bych mohl právě o tenhle "dům" přijít ....bylo to vzpomínkami? Nebo snad tím že to bylo něco co jsem si postupně vybudoval?
Zakroutím hlavou a jednou rukou si prohrábnu vlasy. Slíbil jsem Jiminovi že si pro ně přijdu...a to taky hodlám dodržet.
Můj pohled začne hledat cokoliv pro to abych se měl jak dostat k Namjoonovi. Chvíli trvá než si všimnu černého koně uvázaného ke stromu blízko ohně. Rychle se tam rozběhnu ignorujíc bolest v pravém boku.

Vyhnout se kulce není nic jednoduchého no...co si budeme povídat...

... spíš doslova nemožné no...

Kůň hlasitě řehtal a snažil se všemi způsoby uvolnit onen kus kůže která mu v tom zabraňovala, no a ani moje přítomnost tomu moc nepomahla. Kůň byl z mé přítomnosti ještě více neklidný jen co mě spatřil. ,,Klid hochu " začnu a dám ruce před sebe. Popravdě? Neměl jsem nejmenší ponětí jak uklidnit vyděděného koně ale k mému údivu to zabralo. Kůň sebou přestal házet a já ho mohl odvázat. S pomocí oné větve se vyhoupnu do sedla..ale až na třetí pokus. ,, Hele, jsem stejně nadšený jako ty jo?" Zavrčím když se mě kůň pokusí shodit z svého hřbetu... když se mu to nepovede ani na třetí pokus naštěstí pro mě to vzdá a konečně se vydá pryč od tohodle strašného místa...

Pohled třetí osoby -
Trvalo několik dnů než se dříve vlivný muž dostal společně se svým koněm do nejbližší vesnice. Byl vyčerpaný, hladový a hlavně už mírně mimo z větší ztráty krve. Zranění během několika dnů dostalo infekci která způsobovala čím dál tím větší bolest...
Sám Yoongi nechápal jak to mohl vydržet.. vydržet tak dlouho a dostat se až sem, do vesnice kde ho okamžitě ošetřily, nabídli jídlo s vodou a dokonce i strachu nad hlavou. Byl vděčný.. poprvé v životě byl vážně vděčný že narazil na tak milé lidi...z části si ovšem říkal že si to nezaslouží. Tak moc dříve ubližoval nejen lidem ale i svému druhu..

Hned prvních několik dní v oné vesnici prospal, jeho tělo potřebovala řádný odpočinek.. který mu několika denní jízda na koni rozhodně nemohla dopřát.

Yoongiho pohled: (o zhruba pět dní později)
Všechno mě bolelo, každý sebemenší pohyb ale nejhorší bylo jakmile jsem se chtěl přetočit na bok. Strašná bolest projela celým mým bokem a břichem. ,, Být vámi se snažím být v klidu, infekce se nám sice podařila zahnat, ovšem pořád ještě není vyhráno" ozve se ženský hlas na což já okamžitě otevřu oči.
Stačil jeden pohled na malou místnůstku aby mi došlo že nejsem u sebe doma...aby mi došlo že to co jsem doufal že byla noční můra.. jednoduše nebyla.
,,J.. já.." pokusím se promluvit ovšem můj hlas mě zradí kvůli nehoráznému suchu v krku. Žena na to okamžitě zareagovala a podala mi sklenici s vodou. ,, Napijte se, jinak je připravený oběd takže pokud budete mít hlad tak stačí říct a já vám něco málo přinesu." Její úsměv se ještě rozšíří a taky můžu zaznamenat jak se její ocas radostně pohybuje. Nechápal jsem sice její nadšení ale nakonec nejistě přikývnu. Obsah sklenice do sebe doslova hodím na což si ulevně vydechnu...tohle jsem vážně potřeboval. Teď se ale můžu konečně mohl zeptat na to na co se  potřebuju celou dobu.
,, Kde to jsem? " Vypadne ze mě a hned na to podám ženě prázdnou sklenici. ,,V malé vesničce uprostřed lesa" odpoví na mojí otázku jednoduše. ,, Víte, bylo štěstí že jste sem dorazil. Den/dva  a mohl jste umřít." Na jejím obličeji hrál vážný výraz, já jen nasucho polkl a ještě jednou tiše poděkoval.
Žena ještě chvíli seděla v minulosti než odešla s tím že mám když tak zavolat... což jsem jí byl nucen odsouhlasit.

Tohle není dobré...

....musím se odtud dostat co nejdříve to bude možné a vyhledat Jimina a ostatní...

... dřív než mě budou považovat za mrtvého.

Namjoonovo sídlo -
Jimin byl čím dál tím více netrpělivý, Yoongi mu chyběl čím dál tím více a jeho srdíčko...jeho srdíčko trápilo oddělení mezi nimi.
Odpočítával dny ale pak...pak se jednoho dne ráno před branami Joonova sídla objevil muž, tedy spíše posel.
Nesl špatné..no nejen špatné zprávy ale i taky nějaké dobré...všechny ovšem zajímala jen ta jedna...
Yoongi byl naživu ale postřelený. Namjoon neváhal a rozkázal připravit kočár pro něj a Jimina, ostatní se rozhodli zůstat. Nebylo to tím že by Yoongiho nechtěli vidět, bylo to spíše tím že Namjoon nechtěl zbytečně riskovat... už takhle riskoval tím že sebou vezl Jimina.