OMG to není možný

Kde to jsem?!?!?!??!?!?

Probudila jsem se v nějaké bílé místnosti a všude okolo pípaly nějaký stroje.Ale kde to jsem?  A co se mi vlastně stalo?  Počkat.......... ammm jo asi jo! Uviděla jsem Marcuse a Martinuse áaaaaaaaaaaa potom jsem eeeeeeeeee jo! Šli jsme do MC donaldu a pak................. jasně! Uviděly jsme........ ne...... jo jedli jsme a potkaly Vadima a Vláďu videos a pak........... Jsme běželi............na.........konzert. ........M&M a pak ...........auto! !!!!!!!!!!!......Takže JSEM V NEMOCNICI

,,kde je máma s tátou! !!!!!"

Vykřikla jsem a rozhlížela jsem se kolem sebe ale nikdo tu nebyl, pak sem ale přišla asi sestřička.

,,kde jsou moji rodiče "

Opakovala jsem otázku.

,,Vaše rodiče tu havárii boužel .............

,,Né!!!!!!!!"

Vykřikla jsem aniž by to dořekla protože jsem si jistá co řekne. Hned na to jsem se rozbrečela.

,,Je mi to opravdu líto"

Takže je to pravda . Proč! ?!?¿¿¡¿¡!?!?¿¡¿¡!?!?!¡¿¡

,,a kdo se mě ujme? "

,,nikdo budete bydlet sama "

Já pořád brečela a nevěděla co dělat .

O 4 dní později

Už jsem se vrátila z nemocnice teda já se vrátila před třemi dny ale to je jedno , měla jsem totiž jen pár odřenin a škrábanců a tak jsem tam nemusela být dlouho.

Co se stalo poslední 3 dny ? No jako ve skratce : deprese,brečení , málem sebevražda , deprese. Jo to je opravdu všechno. Ani jsem nejedla nespala ani nepila, zkrátka jen brečela.

A ke jsem teď? No teď jsem na mostě ale zpět jak to má být.

Je tu tak hezky je já a to jezero , teď jen stačí jeden krok a všechno bude jinak a to úplně. Jen ten krok ale já se bojím, Né toho že se to podaří ale že se to nepodaří ale proč bych neměla ztrácet. Ten krok jsem udělala.

,,áaaaaaaaaaaaáaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa ''

Zakřičela jsem a pak už jenom šplouchnutí. Jsem pod vodou a topím se je mi špatně. Mám pocit že jsem tu asi hodinu, ve skutečnosti však maximálně minutu. Ale to je jedno už vidím jen černo a to na pořád........

Probouzím se ,ale kde to jsem vidím jen bílo a nic víc takže jsem v ......... nemocnici jasně takže rodiče žijí to byl jen sen 😁😁😁😁😁😁😁😁 jsem asi ten nejšťastnější člověk na světě protože mi žijou rodiče. Jen se nemohu moc pohnout ale to mi zas tak neva, hlavně že to byl jen zlí sen.

Začínám zaostřovat a vidím......

,,Tati?"

Ale jo to je táta.

,,tvůj táta přece zemřel " (někdo řekl anglicky )

COŽE! !!!!! 

Počkat zaostřu trochu víc a....... Ti je Marcus Gunnarsen

Najednou jsem histericky začala brečet protože to nebyl sen tohle byla realita. Oni opravdu zemřely a ty 3 dny depresí opravdu se staly.

Marcus mě objal a začal uklidňovat,já jsem chtěla, tak moc js chtěla přestat brečet ale nešlo to . Pak mě z druhé strany obejmul někdo jiný. Nevím kdo to je ale podle hlasu co říkat že všechno bude dobrý tak asi Martinus Gunnarsen.

Po asi 20 minutách co se mě snažily uklidnit jsem usla ale jsem za to ráda. Bestak brečím ze spaní .

Když jsem se probudila tak tam nebyl ani Marcus ani Martinus ale kde jsou? Že by další sen ?
Po chvilce přišla sestřička.

,,Dobrý den právě jsme zjistily že si vás chce někdo adoptovat "

,,kdo by mě chtěl stejně jsem všem ukradená "

,,to si jen myslíte slečno "

,,kéžby ale pokud mě někdo chce tak já k němu teda rozhodně nejdu, musí to být asi pěknej debil"

,,to bych neřekla dokonce se kvůli vám naučily česky"

,, jakože neuměly mluvit?  A navíc jsou dva?"

,,Né neuměly česky ale kvůli vám se to naučily "

Tak aspoň že se nemusim učit finsky nebo jak to mluví

,,a jsou teda dva nebo jich je víc?"

,,jsou to dva moc milý kluci a...."

,,fuj"

,,pročpak fuj slečno?"

Se ještě ptá jo? Já prostě nesnáším buzny😠😠😠😠 a navíc mi umřely rodiče a já mohla bydlet sama jen pak se nějaký buzny rozhodli že mi zkazí celý a nebo alespoň část svýho života 😠😠😠😠😠

,, nesnáším buzny"

,,ale noták tak se slušné holky nevyjadřují "

Tak já vám zabiju rodiče a pak si stěžujte že prej jsem nevychovaná  a navíc jsem vychovaná sice né ale podle vás nebo asi všech ale to je jedno no zkrátka jsem špatně nevychovaná ale třeba jíst slušně umím a i kdyby ne tak tohle je sakra nemocnice a né nějaká vylepšovna tak mě nechte být.

,,tak homosexuálové "

Panebože tohle slovo jsem snad použila poprvé v životě (já si nedělám srandu fakt jsem ho napsala poprvé v životě)

,,Né jsou to bratři teda spíš dvojčata "

Za 1. Není to skoro stejný bratr a dvojče?  A nebo je to alespoň jedno a za 2. Jen dvojčata nebo i více no radši se zeptám.

,, a jsou to jenom bratři nebo teda dvojčata nebo jsou i něco více?  Já vím je to sice nelegální ale svět je divnej."

,,jsou to jenom bratři eeeeeeeeee teda dvojčata "

Tak jako alespoň tak ale musí pořád říkat bratři nebo dvojčata.  Bratři nebo dvojčata atd. Fakt mě sere  😠😠

Počkat?!?! Proč jsem najednou taková??  Proč už nejsem ta která má jako největší problém kdo je její crash 😢 proč už neřesím co si dát k jídlu😢 proč jsem se tak moc změnila  😢😢😢😢 kdo mě tak změnil?😢 ale hlavně proč 😰😰😰😰 vždyť mi dřív nevadily homosexuálové ani nic jiného. To za to může ta havárie??? Ale proč vždyť já nebo ne takhle ..... Kdo za to může? Puberta, Smrt mích rodičů a nebo dokonce Marcus a Martinus no teda to poslední je teda pěkně blbost.

Začaly mi téct slzy a já je nemohla zastavit a ani se všeobecně hnout.  Ta sestřička mě sice uklidňovala ale to jí nebo spíš mně bylo houby platný nebo jak se to dá říct.

,,můžu se zeptat? "

Ani nevím na co ale tohle jsem už řekla už není cesty zpět.

,,ale jistě slečno "

No tak teď jen říct něco normálního ať to nevyzní divně takže naprosto zavrhuji možnost : kde mám vložku. No tak něco sakra řekni .

,,kdo si mě chce adoptovat?"

No tak tohle jsem zrovna vědět nechtěla.

,, jsou to Marcus a Martinus Gunnarsenovi "

Konec další kapitoly ale lidi přes 1022 slov!!!!!! Jako u mě je to něco neuvěřitelného ale moc si nezvykejte😂😂 U další kapitoly a Čau.