15.

180 11 0
                                    

,,ahoj krásko" políbil mě Zayn. ,,hrají kluci?" zvedla jsem k němu oči a on přikývl. ,,zavedeš mě tam prosím? Chci je slyšet" zamrkala jsem a on se zasmál. ,,pojď" vzal mě za ruku a někam šel. ,,co to má Luke s vlasama?" zašeptala jsem, když mě dovedl k pódiu. Byli vážně dobří. Jediné co mě zaráželo byly Lukovy vlasy, které měl vyčesané hrozně vysoko, takže vzdorovaly zemské gravitaci a šátek, co měl Ash na hlavě. Vzpomínala jsem si na něj. Jednou jsem mu ho koupila, když na nějakého kluka, co ho měl taky, koukal jako na svatý obrázek. Nechápala jsem proč ho pořád nosí. Možná to jen pro mě znamenalo bolest.

,,bože můj vy smrdíte" zacpala jsem si nos, když se dostavili všichni kluci. ,,tak si to někdy zkus ty" rýpnul si Michael. ,,v kolik odjíždíte?" přejela jsem všechny pohledem a ignorovala Michaelovu poznámku. ,,za dvacet minut" přitáhl si mě na klín Zayn a já si dala hlavu na jeho rameno. Chtěla jsem s ním být co nejdéle a dvacet minut mi určitě nestačilo.

,,proč pořád nosíš šátek ode mě?" zeptala jsem se Ashtona, když jsme byli chvíli sami. Bylo hrozné, že nás pořád nechávali samotné, ale možná to mysleli dobře. ,,připomíná mi co jsi pro mě znamenala" sklonil hlavu a šátek si z vlasů sundal. Třímal ho mezi prsty a vypadal ztrápeně. ,,Ashi já nechci... Nedokážu to. Je to minulost" nevěděla jsem co říkám, ale prostě jsem na to nechtěla ani myslet. ,,já to chápu. Máš Zayna a ke mně jsi přestala cokoliv cítit" zvedl hlavu a zadíval se mi do očí. ,,máš pravdu, ale můžeš si za to sám" zvedla jsem se ze sedačky a odešla za klukama. Bolelo to, ale jinak to nešlo. Chtěla jsem aby mu došlo, jak mi ublížil.

,,dej mi vědět, až budete na místě" zašeptala jsem Zaynovi do ucha, když jsem ho objala. ,,samozřejmě" zasmál se a přitáhl si mě blíž. Byla to chvilka, než museli odjet. ,,budeš mi chybět" políbil mě na krk. ,,ty mně taky" oplatila jsem mu a odtáhla se. Čekalo se jen na něj a šlo vidět, že si dává na čas. ,,miluju tě" pohladil mě po tváři. ,,je tebe" zvedla jsem se na špičky a políbila ho. ,,Zayne neštvi mě. Musíme jet" zavrčel Simon. On protočil očima a vzal si ze země tašku. Ještě jednou mě políbil a odešel. Pokroutila jsem nad tím s úsměvem hlavou a šla k sobě do pokoje.

Byly to tři měsíce, co jsem kluky neviděla. Věnovala jsem se víc natáčení, takže jsme mohli skončit dřív. Cukla jsem sebou, když mi někdo zakryl oči dlaněmi. ,,chyběl jsem ti?" zašeptal mi do ucha Zayn. Začala jsem se usmívat, prudce se otočila a skočila mu kolem krku. ,,hrozně moc" zavřela jsem oči. Řekla jsem si, že nebudu brečet, ale nešlo to zadržet. Čtvrt roku jsem ho neviděla! ,,nebreč krásko" odtáhl se ode mě, setřel mi slzy a políbil mě. ,,co děláš v New Yorku? A ještě k tomu u moji mamky?" dala jsem mu pramínek vlasů za ucho. Šlo vidět, že si je za celou dobu, co byl pryč, neostříhal. ,,jsem s ní domluvený" usmál se a opřel si čelo o to mé. ,,a ostatní?" zahleděla jsem se mu do očí. Zdály se mi tmavší než kdy jindy. ,,jsou v Anglii u rodin"

           ,,proč jsi nejel domů i ty?" lehla jsem si na jeho hruď. ,,já jsem tam byl. Měli jsme týden volno, tak jsem jel domů, abych mohl pak za tebou" pohladil mě po vlasech. ,,a co Saf?" sedla jsem si a založila nohy do tureckého sedu. ,,nejsi naštvaná?" Cože? ,,proč bych měla být?" nechápala jsem to. Proč bych měla být naštvaná? ,,že jsem jel domu místo za tebou" sklonil hlavu. ,,děláš si srandu?" položila jsem mu ruku na krk a palcem ho pohladila po tváři. ,,proč bych měla být naštvaná? Já tě chápu a nic ti nevyčítám. Hlavně mi řekni, jak je Saf" přitáhla jsem se blíž k němu a objala ho kolem pasu. ,,už začíná pomalu chodit. Jen musela odstoupit z prváku, takže jestli bude v pohodě, tak nastoupí v září" začala jsem se usmívat. Byla jsem šťastná, že je na tom lépe. ,,ona to zvládne" přejela jsem mu po lebce, co měl na hrudi. Bylo to jedno z jeho posledních tetování a nechtěl mi říct z jakého důvodu si ho nechal vytetovat.

          ,,Am!" vykřikla jsem a objala ji. ,,co tady děláš?" houpala jsem s ní ze strany na stranu. ,,přijela jsem za tebou" odtáhla se a já ji pustila do bytu. ,,máme tu vystoupení-no počkat. Ty tu někoho máš?" ukázala na boty v chodbě a položila si vedle nich ty své. ,,zkus hádat" nakrčila jsem nos a společně jsme vešly do kuchyně. ,,Zayne!" objala ho a já se musela začít smát. Zayn byl unavený, polonahý a překvapený. ,,čau Am, co tu děláš?" taky ji objal. I když ze začátku vypadali, že se pozabíjí, tak se to časem změnilo a začali se mít rádi. ,,jsem tu kvůli vystoupení, tak jsem se zastavila" odtáhla se od něj a přejela ho pohledem. ,,ty hele neokoukej mi ho" drkla jsem do ni zadkem a obě jsme se začaly smát. ,,moje dokonalost se nikdy neokouká" políbil mě na čelo. ,,egoistický, jako vždy" poznamenala Am. Jako dítě. ,,co si dáte k pití? Čaj, kávu, nebo víno?" zakmitala jsem obočím na Am. Naposledy jsme to s vínem docela přehnaly, ale byla to jízda, vážení. ,,radši čaj" zazubila se. ,,já nic nechci. Za chvíli si musím jít něco zařídit" přesunula jsem pohled na Zayna a naklonila hlavu na stranu. ,,vysvětlím ti to potom" políbil mě a zmizel z kuchyně. ,,co ty a natáčení?" zeptala se mě, když jsem před ni postavila hrnek čaje a sedla si vedle ní.

        Povídaly jsme si ještě dlouho. Až do doby, co se vrátil Zayn. ,,ty mi něco tajíš" lépe jsem si sedla na sedačce a podívala se na ni. Ona si skousla spodní ret a přikývla. ,,co to je? Povídej" byla jsem nedočkavá jako malé dítě o Vánocích. To co přišlo potom už tak růžové nebylo.

Kdo? 2// CZ FF✔ Kde žijí příběhy. Začni objevovat