,,jste svoji půl roku, je to tak?" podíval se na nás pan Lorenc přes papíry, co držel v ruce a oba jsme přikývli. ,,prohlídka vašeho bytu dopadla v pořádku a všechno ostatní jak čtu... Je taky v pořádku. Myslím, že to může být schváleno" odložil papíry a spojil ruce na stole. Já se začala usmívat a otočila hlavu na Luka. Schválí to. ,,můžeme jít?" zvedl se a já s Lukem udělala to samé.
Jmenuje se Peter, je mu půl roku a má blonďaté vlásku hodně podobné těm Lukovým. Náš syn. Jelikož nemohu mít děti, tak jsme si jedno adoptovali. Oba jsme s tím souhlasili a já byla neskutečně šťastná. Byla jsem vdaná a měla jsem malého syna. Společného syna s Lukem. ,,muluju tě" zašeptal mi do ucha a políbil mě do vlasů. ,,já tebe" zvedla jsem hlavu a políbila ho na rty.
Vzpomínky na ten den mě vždy přinutí k úsměvu. Už to byl rok a půl, co jsme Petera dostali do péče a já byla neskutečně šťastná. ,,maminko kde je tatínek?" vylezl vedle mě na sedačku. ,,teď zpívá" vzala jsem si ho na klín a pohladila ho po vláskách. ,,a půjdeme za ním?" rozzářily se mu očka. Byl hrozně moc podobný Lukovi, i když to jeho biologický syn nebyl. Zvedla jsem se s ním v náručí a šla k pódiu. Luke už musel jezdit na koncerty. Doma s námi mohl být jen půl roku... ,,tvůj tatínek je hodně talentovaný muž" dřepla jsem si a postavila ho na nožičky. ,,tati!" vypískl a rozběhl se za ním. Sice moc běhat neuměl, ale já ho nechstihla chytit, takže když se dostal až k Lukovi, tak ho objal kolem nohou. Párkrát trochu zakopl o kabely, ale nespadl. Luke si sundal kytaru, kývl na Michaela, vzal si ho do náručí a šel ke mně. ,,promiň, nestihla jsem ho chytit" pohladila jsem malého po zádech. ,,za chvíli už budeme končit, tak pojedeme domu" políbil mě na čelo, dal mi Petera a pohladil ho po tváři. ,,už neutíkej" šel zpátky na pódium.
,,kdo byl ten malý klouček, co za vámi přibehl na stage, pane Hemmingsi?" zeptala se jedna z novinářek, když měli interview. Stála jsem daleko od nich, ale tak, abych slyšela. ,,můj syn" usmál se. Viděla jsem, jak se Ashton ošil. Vždy mu bylo proti srsti, když to někdo z nás řekl. I když jsme byli v pohodě a normálně se bavili, tak v tom pořád nějaká odtažitost byla. ,,syn? S kým ho máte? Jste ženatý?" Začali se překřikovat a já pochytila jen nějaké otázky. Musel je utišit až Adam, jejich manažer a ukončil to. Nikdy jsme nezveřejnili, že jsme se vzali, ale Luke často přidával fotky na sociální sítě. I přes mnoho otázek nikdy neodpověděl přímo.
,,teď nám nedají pokoj" zasmála jsem se a vzala si Petera z postýlky, když jsme došli domu. Pohlídala nám ho Liz v našem bytě v Sydney. ,,že sis ještě nezvykla" políbil mě na spánek. Nikdy bych netušila, že to dopadne takhle. Na střední jsem si spíše představovala budoucnost s Ashem. Když to nedopadlo, tak se Zaynem, ale dopadlo to úplně jinak.
,,co děláš?" zasmál se Luke, když jsem se mu začala hrabat v jeho dlouhých a vlnitých vlasech. Ležel mi na klíně, Peter už dávno spal a my měli chvilku pro sebe. ,,nic" uculila jsem se, sklonila se k němu a políbila ho. Tohle bylo to, co jsem doopravdy chtěla. Milujícího manžela, dítě a úžasný život. Budoucnost.
Ahoj!❤️
Tak tady je konec🙈
Doufám, že se příběh líbil💖
Vaše Gabča💖
