,,já a William... Teda spíš já čekám miminko" otevřela jsem pusu. Zabodlo se mi to do srdce jako nůž. Přála jsem ji to, ale skutečnost, že nemůžu mít děti to ztěžovala. ,,gratuluju" objala jsem ji a pohledem zabloudila k Zaynovi. I jemu nejspíš došlo na co myslím.
Am u mě byla až do večera, ale pak musela odejít. ,,jsi v pohodě?" sedl si ke mně Zayn na sedačku a objal mě kolem ramen. ,,já nevím. Na jednu stranu ji to přeji, ale na tu druhou mě to bolí" sklonila jsem hlavu, dala si nohy přes jeho stehna a přitulila se k němu. ,,já to chápu. Zkus na to nemyslet" zvedl mi hlavu a políbil mě. Zase se snažil mě přivést na jiné myšlenky a vážně se mu to začalo dařit, když mi začal vytahovat tričko. Jako kdybych zapomněla úplně na všechno a myslela jen na Zayna.
Cukla jsem sebou a vzbudila se. Zdál se mi hrozný sen, po kterém jsem se hrozně bála. Chtěla jsem se přitulit k Zaynovi, ale přitulila jsem se možná tak ke vzduchu, protože tam Zayn nebyl. Zvedla jsem se z postele a přešla ke dveřím. Ruce se mi klepaly od strachu ze snu, ale vyšla jsem ven. ,,Zayne?" promluvila jsem do ticha, které vládlo bytem a šla dále do obýváku, kde jsem usoudila, že se mi to asi všechno zdálo. Že nepřijel ani on, ani Am a chtěla jsem jít zpátky do ložnice, ale zarazily mě pootevřené dveře na balkón. Potichu jsem k nim přešla a než jsem je otevřela dokořán, tak jsem se podívala ven. ,,Zayne zase?" on sebou trhl a otočil se ke mně čelem. Vzala jsem mu z ruky cigaretu, típla ji o zábradlí a zbytek hodila dolů z balkónu. ,,proč?" opřela jsem se o zábradlí vedle něj, ale nepodívala se mu do očí. Začala mi být zima, i když venku bylo relativně teplo. Měla jsem na sobě jen jeho tričko a on spodní prádlo. ,,promiň" dal mi ruce na boky a políbil mě na čelo. ,,fuj z tebe to táhne" pokrčila jsem nos a zvedla k němu pohled. ,,asi bysme měli jít" zvedl pohled k obloze, ze které začaly padat kapky deště.
,,mamka s náma chce jít na oběd. A tobě by chtěla představit jejího přítele Kastera" objala jsem ho kolem pasu. ,,to mě bere nějak vážně ne?" zasmál se. ,,taky se divím, že zrovna tebe" zašklebila jsem se. Oba jsme to nebrali vážně, což bylo jedině dobře. ,,takže to bereš?" přejela jsem mu palcem po paži, kde měl tygra. ,,samozřejmě" chytl mi ruku a dal si ji za krk. ,,fajn, ale ohol se" zazubila jsem se a než stihl něco říct, tak jsem ho políbila. ,,bože můj já tě tak nesnáším" pokroutil hlavou. ,,ale i tak ses do mě zamiloval" pyšně jsem se usmála. Cítila jsem se strašně dobře a takový pocit jsem měla jen se Zaynem.
,,Zayne, představuji ti svého přítele Kastera. Kastere, tohle je Zayn, přítel Lili" představila je mamka a oni si podali ruce. ,,jsi zpěvák že?" zeptal se ho Ter. Zayn se zarazil, ale přikývl. A je to tady. ,,hodně jsem o tobě četl. Moje dcera vaši skupinu miluje" jeho dcera Viky. Je jí deset a viděla jsem ji jen dvakrát. Netušila jsem, že si mamka najde někoho s dcerou, ale přála jsem ji to. ,,a kde je teď?" pousmál se Zayn. Vždy ho těšilo, že má malinké fanynky. Vždy měl rád děti a o to víc mě užíralo, že je mít nemůžu. Ne že bych někdy plánovala děti se Zaynem, ale stejně to bolelo. ,,u svojí matky, měla by ji každou chvíli přivést.
Viky byla úplně mimo, když Zayna viděla. Seděli jsme u oběda jako dokonalá a šťastná rodina, i když to tak nebylo. ,,mužů s tebou mluvit?" zašeptal mi do ucha Zayn. Omluvila jsem nás a společně s ním odešla ven. ,,děje se něco?" vzala jsem ho za ruku, když se k ničemu neměl. ,,musím domu. Saf se přitížilo" zadíval se mi do očí. ,,Zayne... Mám jet s tebou?" nechtěla jsem mu říkat, že to bude v pořádku, protože to jsem sama nevěděla a hlavně je tohle to nejhorší, co člověk může v takové situaci říct. ,,nebo ne, neodpovídej, stejně pojedu. Nechci aby ses trápil a chci ti být nablízku" objala jsem ho kolem pasu a opřela si hlavu o jeho hruď. ,,a proto tě tolik nesnáším" políbil mě do vlasů. ,,nápodobně" zamumlala jsem mu do mikiny, co měl na sobě. Vždycky jsme si tohle říkali i když jsme k sobě cítili pravý opak.
,,ahoj Don" objala jsem ji, když jsme se Zaynem přišli do nemocnice. ,,jak je na tom?" zeptal se Zayn, když se i oni objali. ,,špatně. Ztratila úplně cit v nohou" snažila se zadržet slzy. Stiskla jsem Zaynovi ruku a tím se ho snažila aspoň trochu uklidnit. ,,může za ní jen jeden" podívala se na nás. ,,běž" postrčila jsem Zayna, když se na mě podíval. On mi věnoval lehký úsměv a zašel do dveří, které mu ukázala Don. Bylo hrozně hezké, jaký vztah spolu měli. Někteří sourozenci se mínili zabít, ale oni ne. ,,skočím si pro kávu, musím zůstat vzhůru... Chceš taky něco? Nebo Zayn?" otočila se na mě po chvíli, co koukala na zavřené dveře pokoje Saf. ,,běž se domů vyspat. Vypadáš unaveně. Já se Zaynem se o všechno postaráme" pohladila jsem ji po paži. ,,to nejde musím..." ,,musíš jít spát. Zvládneme to" ona si povzdechla a s poděkováním odešla.
,,Zayne musíš jít spát. I ty Lili" zkoušela nás přemluvit Trisha. Celou noc jsme strávili v nemocnici. Oba jsme byli unavení, ale Zayn tu chtěl zůstat a já chtěla být s ním. ,,Lili ty běž, ale já tu zůstanu" podíval se na mě i na Trishu. ,,Zayi" vzala jsem ho za ruku. ,,Saf to zvládne i bez tebe" Zayn si skousl spodní ret a zavřel oči. ,,fajn, ale půjdu sem hned, jak se vyspím" zvedl se ze židle a já to po něm zopakovala. ,,děkuju" zašeptala ke mně Trisha. Věnovala jsem ji úsměv a se Zaynem odešla. ,,ona to dokáže Zayi" pohladila jsem ho po tváři. ,,děkuju" opřel mě o auto co patřilo jeho mamce a položil mi ruce na boky. ,,za co?" Dala jsem mu ruce za krk. Možná že kdybych věděla co řekne, tak bych se ani neptala...
