NEW POST || BTS || CZ

~ 64 ~

Min YoonGi

,,Díky, Jine..." řekne JungKook a hned vyletí z auta. Kouknu na HoSeoka, který sedí vedle mě.

,,Zvládneš to..." on mě jen tak nepřítomně sleduje.

,,Ani nevím, co jim vlastně řeknu..." vypadne z něj.

,,Omluv se jim..." řeknu a v tu chvíli se otevře kufr auta. Jungkook vytáhne moje zavazadlo.

,,Já vím, že se jim mám omluvit jen-" zhluboka se nadechne. ,,Já nejsem v omlouvání dobrý... Spíš jen vždy všechno pokazím..." zamumlá.

,,HoSeoku-" položím mu ruku na rameno a jemně ho promnu. Podívá se na mě. ,,Stačí, když budeš mluvit od srdce..." řeknu jednoduše a potom jej pustím, protože chci vystoupit z auta.

Jakmile jsem venku, ještě než zavřu dveře, rozloučím se. Potom sleduji, jak auto pomalu odjíždí.

,,M-mh-m..." JungKook začne vydávat divně zvuky a já pochopím, že chce něco říct. Kouknu na něj.

,,Dýchej, baby..." řeknu pobaveně a potom si chci vzít kufr, který leží vedle, ale on je rychlejší.

,,Ono- Máma-" potom se zhluboka nadechne. ,,Máma tu má auto, bude doma..." řekne a ukáže na příjezdovou cestu.

,,Dobře..." řeknu a usměji se. Potom se porozhlédnu a kouknu ke dveřím.

Jungkook se vydá ke dveřím i s kufrem s já jdu hned za ním. Když jsme u dveří, zkusí kliku, která hned povolí a dveře se otevřou. Vejde a já též.

Když jsme v chodbě, začne se zouvat s já samozřejmě taky. Celou dobu se rozhlížím.

,,JungKookie?" ozve se.

,,Mami?" vypadne z něj a ona se tu po chvíli objeví.

,,Dobrý den..." usměji se a ona mi úsměv oplatí.

,,Ty jsi YoonGi, že?" začne se culit a koukne na JungKooka. ,,Pořád o tobě mluvil..." řekne a já na něj taky kouknu.

,,Mami-"

,,Mám mu napsat? Nebudu otravný? Co když mi napíše? Co když zapoměl?" začne napodobovat jeho hlas a já se zasměji.

,,To já jsem na tom asi nebyl o moc lépe..." řeknu pobaveně a on na mě koukne.

,,Doufám, že máš hlad, dala jsem si práci s jídlem..." řekne a já hned kývnu. ,,U oběda si popovídáme, chci poznat jeho vyvoleného..." dodá.

,,Mámí-"

,,Rád bych a- moc se těším..." Hned co to dořeknu jeho mamina se tak mile usměje.

,,A já jen-" začne. ,,Kolik, že ti je, YoonGi?" řekne a JungKook vytřeští oči. ,,Nějak se mi nikdy nezmínil..."

Otevřu pusu a chci jí to hned říct, ale JungKook je rychlejší. ,,18!" hekne a jak já, tak ona se na něj podíváme. Cože?

,,YoonGi si musí vybalit..." potom mě čapne za rukáv, vezme můj batoh a začne mě táhnou ke schodům.

Když se dostaneme do druhého patra, oni nevím jak, vletí do jednoho z pokoji s zavře za námi dveře.

,,JungKooku, já nemám 18..." řeknu a sleduji ho.

,,Vždyť já to vím..." řekne, přejde k posteli a posadí se. Jen ho sleduji. Porozhlédnu se po pokoji s všimnu si, že všude je spousty plakátů.

,,Kolik- ti je, JungKooku?" řeknu. ,,Kolik ti je, JungKooku?" když je dloho ticho, moji otázku zopakuji jen o něco důrazněji.

,,YoonGi..."

==========

To be continued...

Kolikpak je JungKookovi? :)))

Shooky