Maybe again...

Chapter three

,,To jsi přes noc nespala?"Změřila si mě Daphne pohledem, když jsem v úterý přišla do ateliéru. Musela jsem vypadat fakt nechutně.

,,Popravdě moc ne. Musela jsem posílat Sandře ty fotky s Elli a nějak na to zapomněla. Potom za mnou ta malá přišla, že jí není dobře. Takže ještě v noci musela volat Arianě, aby ráno přišla." Prostřela jsem si tvář.

,,Ještě, že má Ell tak silnou důvěru k Ari." Odpověděla mi na to.

,,To máš pravdu." Ariana je Ellina chůva, je to mladá holka, které je dvacet. Elle i já ji máme rády. Je milá a objetavá.

,,Už jste nachystané? Měli bychom začít ať dneska všechno stihneme." Objevil se ve dveřích James.

Rychle jsem dopila svoje kafe, a vydala se do ateliéru k foto stěně, kde už čekal náš nový model.

Popravdě ani nevím kdo to je. Neměla jsem čas pročítat papíry.

,,Emily, tohle je-" chtěla nás představit Daphne.

,,Thomasi?" moje oči se skoro neudržely v očnicových důlcích.

,,Emily?" vypadal podobně, ale rozhodně nebyl tak moc zaskočený jako já.

,,Výborně takže se znáte. No můžeme začít." zatleskla Daph  čímž nás oba vytrhla z transu.

Mezitím co já jsem si nastavovala foťák na správné světlo, Daphne urovnávala Thomasovi sako. Dobře, spíš jsem se snažila si to světlo nastavit, jenže se mi to nedařilo, jelikož jsem spíše poslouchala rozhovor mezi Daphne a Thomasem.

,,Tak jo lidi, jdeme na to Em jsi připravená?" vešel do místnosti James.

,,Vlastně ne," odpověděla jsem mu na to. ,,včera jsem si zapomněla dát foťák na nabíječku. Zajdu si pro ten Nikon D7500." (pokud by mi toho krasavečka chtěl někdo darovat nebránim se hih) ukázala jsem za sebe a nečekala na odpověď kohokoli z nich.

Vyšla jsem z místnosti, vydala se doprava do vedlejší místnosti kde se nachází veškerá technika. Když jsem sem přišla poprvé nemohla jsem odtud odejít.

Popadla jsem foťák ze třetí police nalevo a pomalým tempem se vracela zpátky do ateliéru.

Co tady sakra dělá? Proč musela Zara navázat kontakty zrovna s ním? Proč to nemohl být někdo jiný? Dobře musím se uklidnit, teď už s tím bohužel nic neudělám.

Hodila jsem si zrcadlovku kolem krku a nastavila potřebné věci.

,,Dobře můžeme už konečně začít?" zkusil to znovu James.

,,Jistě." snažila jsem se usmát.

***

,,Ell, jsem doma." skopla jsem si boty z nohou, kabát pověsila na věšák.

,,Elle, kde je Ariana?" otázala jsem se brunetky jež ležela na pohovce v obýváku a sledovala pohádku.

,,Tu jsem poslala domů se slovy, že to tady ohlídám." ozvalo se z kuchyně.

,,Annie?!" padla jsem do náruče mé nejlepší kamarádce. ,,Co tady sakra děláš?"

,,Jelikož zrovna nemám co dělat rozhodla jsem se, že si za váma na chvíli zaletím. Doma je bez tebe strašná nuda." povzdechla si.

***

,,Tak povídej co je nového?" otázala se mě Anne když jsme seděli večer po uspání Elle na pohovce v obývacím pokoji s červeným vínem.

,,On-on se vrátil." vydala jsem ze sebe.

,,Jako Thomas? A-a co?" skoro tu červenou tekutinu nedokázala udržet v ústech.

,,On mi tak zatraceně chybí." přidušené vzlyky se draly z mého hrdla ven. 

,,Neboj se to bude dobrý," hladila mě po vlasech, mezitím co jsem jí ležela na klíně. Náš typický kamarádský uklidňovací rituál. ,,zůstanu tady jak dlouho budeš potřebovat. Pomůžu ti s Elle a se vším ostatním."

,,Děkuji." zmáčkla jsem ji v objetí.

,,Teď už si ale pojď lehnout, jelikož zítra ráno vstáváš do práce a tvoje dcera tě nepotřebuje vidět takhle." vzala mi alkohol z rukou, zvedla ze sedačky a nasměrovala do mojí ložnice.

Musím to nějak vyřešit, už jenom kvůli Elle.

***

Ano vím, že dneska je to fakt krátké, ale já už nevím co jsem sem měla napsat. Jinak se omlouvám za to, že nic nevydávám, ale já prostě nemám čas, jelikož když každý den píšete minimálně dvě písemky a máte tunu domácích úkolů tak na psaní vám žádný čas nezbude. Tohle píšu, jelikož jsem nemocná a snažím se to rychlostí mě když mi někdo řekne, že mi donesl jídlo vyležet, jelikož v neděli si to odtrepkám pryč na hory. Jinak mimochodem mám rozepsaný úplně nový příběh ale ten začnu vydávat až dopíšu buď tohle a nebo BILY. takže tak mějte hezký den a zas příště

Mia